Klíšťové žně na jihu Moravy: studentka jich nasbírala devětatřicet za hodinu

Lidé se v kraji letos na jaře více než v jiných letech baví v přírodě. Koncertní sály, hospody a další uzavřené prostory jsou totiž pro ně kvůli pandemii tabu. Snižují tak riziko, že se nakazí koronavirem, zato zvyšují šanci, že se na ně přisaje klíště. „Jakmile se uklidní situace kolem koronaviru, určitě se objednám na očkování,“ svěřil se redakci šestadvacetiletý programátor Miloš Dolinský.

Právě očkování je podle praktických lékařů spolu s vyhýbáním se přírodě nejlepší prevencí proti nemocem, které klíšťata přenáší. Vakcínu proti klíšťové encefalitidě nabízejí i za nouzového stavu. „Lidé se samozřejmě nechat očkovat mohou. Pokud nejsou v karanténě. Pak musí zůstat doma. Ale těch čtrnáct dní by nemělo mít závažný dopad,“ popsal praktický lékař Tomáš Klobas.

Zájem o očkování mezi lidmi je. „Poslední dva týdny se mě na klíšťata a očkování ptá hodně lidí. Aby ne. Pokud mohu eliminovat polovinu nemocí, kterými klíšťata hrozí, tak se přeci očkovat nechám,“ dodal Klobas.

Koronavirus v kraji: testy odhalily dalších 10 nakažených, vyléčených je 198

Klíšťata jsou zdrojem několika nemocí. Nejznámější jsou lymská borelióza a klíšťová encefalitida. „Nejčastější je borrelióza. Její symptomy se liší podle systému, který bakterie napadnou. Může vést až k zánětu mozkových blan,“ osvětlila bývalá vedoucí lékařka Oddělení neuroinfekcí Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno Marta Šnelerová.

Lymskou boreliózu v počátečních fázích vyléčí antibiotika a kortikosteroidy. S klíšťovou encefalitidou je to složitější. „Je nebezpečnější příznaky bývají někdy velice těžké a může končit smrtelně. Zároveň na ni není kauzální lék. Pouze očkování. Ačkoli velice účinné. Můžu vřele doporučit,“ doplnila Šnelerová.

Letošní podnebí zatím klíšťatům prospívá. V přírodě je jich hodně. „Letos se začala objevovat o čtrnáct dní dříve než obvykle. Jedna z mých studentek začátkem dubna za hodinu nasbírala třicet devět klíšťat. To je za šedesát minut opravdu hodně. Ale je jaro a jaro je vlhké. Na jaře vždy množství klíšťat vzroste. Následuje-li suchý červen, tak do srpna počet klíšťat klesá. V září začne pršet a je tam zase nárůst,“ vysvětlila odbornice na klíšťata z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Alena Žákovská.

Letecká tragédie na Hodonínsku: piloti po pádu do pole uhořeli

Četnost výskytu klíšťat lze předem odhadnout jen velmi těžce. Obecný předpoklad, že mírná zima rovná se hostina pro klíšťata, je podle odborníků mylný. „Klíšťata tu máme miliony let. Přežila dobu ledovou. Přežijí i dnešní zimy. Jak se klíšťatům daří, závisí především na vlhku,“ poukázala Žákovská.

PAVEL PODEŠVA