„Přicházím vzdát chválu tomu, co se stalo,“ říká pětadvacetiletý Dominik. Do darkovického kostela (kde svého času vykonává i ministrantskou službu) chodívá pandemie, nepandemie pravidelně. Velikonoční neděle je pro něj jako pro ostatní křesťany největším svátkem v roce, připomínájí si vzkříšení, zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Jenže COVID-19 i ve farnosti Hať a Darkovičky znamená omezení a protinákazová opatření; kněz Bartłomiej upřednostňuje rozjímání v soukromí i bohoslužby prostřednictvím internetu. „Pro každého je to bolest, nesetkávat se o svátcích,“ uvádí s tím, že pro farníky má zajištěn program. Ten čítá i mše za odvrácení nákazy a požehnání pro celý svět.
Jedna z nejstarších darkovických občanek – paní Anna, jíž táhne na 104. rok života – se nechává slyšet, že dnešní situace je horší, než za války: „To se do kostela mohlo…“ Do kostela se věřící dostanou i nyní, ale jen po jednotlivcích. U sv. Hedviky i sv. Mikuláše odemykají na 120 minut, dopolední a odpolední otevírací dobu si v Darkovicích i Hati pokaždé střídají.
V kostele by obyčejně bylo plno
Dominik připomíná, že vrstevníků v současné době v kostele moc nepotkává. Chodívají tu senioři a věřící okolo čtyřicítky, padesátky. „S mladšíma klukama jsme se samozřejmě chystali na šmigrust, to však budeme muset nechat na příště. Ženské doma každopádně v pondělí vyšupáme karabáčem všechny,“ dodává farník a o samotě sedá do lavice.
Kostelník Dieter se s farářem Bartłomiejem shodují, že za běžného stavu by u sv. Hedviky i sv. Mikuláše měli plno. „Jsme nábožensky hodně založené vesnice,“ vysvětlují.
Darkovičtí a haťští ministranti a scholy alespoň pro spoluobčany nahrávají více než půlhodinové video jako „dárek“ a na podporu v těžkých časech. O svátcích má na 1300 diváků.
Obě obce na Hlučínsku o velikonočním víkendu „patří“ především aktivním vyrážejícím na procházky a projížďky na kolech. Hraje se a sportuje na sokolském hřišti i v zahradách. Jen cesty na východ i jih končí na státní hranici zábranami. Tu u Rudyszwałdu střeženou polskými vojáky ubytovanými ve stanu kdosi ozdobil také nápisem: Zamořeno!