Skrz naskrz Českým středohořím. Na tuhle cestu se teď každý den vypravuje stará karosa. Tvůrčí tým včetně známých herců v ní během jízdy připravuje všechno pro to, aby tu v pátek 3. července už před zraky desítek cestujících diváků odpremiéroval hru Bermudský trojúhelník.

Na projížďku „magickými Sudety“ vezme zájemce každý den až do 12. července potrhlá dvojka exmilenců z krachující zážitkové agentury Sudetský sen. O česko-německé minulosti regionu se toho z úst herců Ctirada Götze a Anity Krausové člověk dozví možná víc, než by chtěl. Dějepis se v toku jejich řečového proudu a v proslovech podivného stopaře v podání Jakuba Gottwalda prolíná také s vědou. V historických výjevech z napoleonských válek, ale i z kolektivizace, které před diváky ožívají na zastávkách díky dalším hercům, vyvstávají příběhy z česko-německé minulosti bohaté na dramatické momenty. Součástí představení je i několik projekcí v autobusu. Co začíná jako bezproblematická vyjížďka s fiktivní cestovkou, se postupně mění tak trochu v horor.

Legiovlak při své zastávce v Lounech.
Do Děčína zamíří Legiovlak. Souprava ukáže vagony, ve kterých žili legionáři

Hru podle scénáře Vladimíra Fanty režíruje Filip Nuckolls známý z působení v ústeckém Činoheráku. Produkci má na triku divadelní společnost Kult pořádající stejnojmenný festival nového divadla. Autobus bude počínaje tímto pátkem vyjíždět vždy v osm hodin večer z litoměřického autobusového nádraží, kam se zhruba po dvou a půl hodinách vrátí. Lístky ještě jsou, zájemci se mohou podívat na web kultprodukce.cz.

Premiéru Bermudského trojúhelníku naplánovali tvůrci původně už na druhou polovinu června. Hru ale ještě na konci května ohrožovaly dopady epidemie koronaviru, respektive vládních opatření. „Vypadalo, že to v létě nebudeme moct hrát kvůli podmínce dvoumetrového rozestupu mezi diváky,“ potvrdil producent Jan Kvasnička z Kultu. „A na podzim už vybraní herci měli nabité diáře. Ti naši hrají nejen v divadlech, ale natáčejí i filmy a seriály. Nakonec ale jakoby zničehonic vláda uvolnila na léto podmínky. Tak jsme se chopili příležitosti a obvolali herce, jestli můžou. A podařilo se nám je zajistit na červenec,“ dodal Kvasnička.

Divadlo na kolečkách

Námět dal scenáristovi Vladimíru Fantovi sám produkční. „Představoval jsem si tři herce, každý mluví o něčem jiném, a tak se jakoby ztrácejí v Bermudském trojúhelníku,“ přiblížil Kvasnička, který pro hru také vybíral lokace. Divadlo „na kolečkách“ mu není cizí, Bermudský trojúhelník připravil jen rok po derniéře úspěšného divadelního vlaku Kredenc, který brázdil Švestkovou dráhu. Náklady na vznik nové inscenace se blíží 800 tisícům. „Letos na tom doufám proděláme jenom sto tisíc. Ale věřím, že budeme hrát i příští rok a nakonec se nám peníze vrátí,“ zmínil produkční.

Ke koupení lístku láká režisér Nuckolls. „Můžete čekat akrobatické výkony, hororové i legrační výstupy, magii,“ zmínil. „Projedeme s vámi asi 60kilometrovou trasu přes nejhezčí části Českého středohoří. A to karosou z 80. let, podle znalců tou nejhezčí na sever od Prahy. Chceme vykládat příběh o kraji, ve kterém žijeme. O jeho možná trochu těžké historii v posledních 150 letech. Ale s nadhledem a poetičností. Pojeďte s námi, kdo ví, co bude za rok,“ uzavřel režisér. Scénář je věcí Vladimíra Fanty spojeného třeba s populárním seriálem Comeback. Z rodného Brna se před deseti lety přestěhoval na Ústecko. Deník se zajímal, proč tolik prostoru v jeho textu zabírá věda. „I když jsem vystudoval humanitní vědy, o ty přírodní se zajímám hodně. I když jim vůbec nerozumím,“ připustil Fanta. „Tady to ovšem není o přírodních vědách, ale o spikleneckých teoriích a fikcích. Většinu z nich jsem vytahal z různých webů věnovaným záhadám a tajemstvím. Byla to strašná zábava,“ popsal scenárista.

V Děčíně si připomněli 70 let od smrti Milady Horákové
OBRAZEM: V evangelickém kostele v Děčíně si připomněli Miladu Horákovou

Krajinu Českého středohoří, kam svou hru situoval, popisuje jako nádhernou, ale zároveň drsnou. „S tím, co se tady dělo, se lidé nevyrovnali. A to nejen s tím, co bylo před druhou světovou, ale už od napoleonských válek. Tady vždycky táhly armády a opravdu se tu děla zvěrstva,“ připomněl Fanta.

Lokace, kde autobus zastavuje, objížděl s produkčním koncem března ještě před tím, než začal psát scénář. „Většinu jsem znal, ale některá místa jsem viděl poprvé,“ přiznal tvůrce. Text se pak rodil ve spolupráci s produkcí. „Definitivní verze je stará asi tři týdny,“ řekl Fanta. „Byla to výzva. Těžší než napsat filmový scénář,“ dodal po páteční zkoušce, které se zúčastnil. A odjížděl z ní s tím, že bude muset text přes noc ještě pilovat.