Bylo pod mrakem, na vodě Slapské přehrady se válela mlha, ale nechtěl jsem už déle odkládat tuhle dlouho naplánovanou cestu. Nedaleko Sedlčan nad sráznými břehy Vltavy jsem chodil a hledal, a jako obyčejně se prodíral vším možným. Voda nahoře, voda dole, ale nedbal jsem. Vonělo to tu dávnou minulostí. To příšeří dodávalo putování silný nádech tajemna. Tak tady žili, pracovali a i válčili naši dávní předci. Z celé té slávy zbývají mohutné valy a několik informačních tabulí. Škoda, že je nespojuje nějaká naučná stezka, člověk by se spíše vyhnul bloudění. Ale zase je možnost vše řádně prochodit.
K tomu přenáramné výhledy na přehradu, zvláště z vyhlídky opata Zavorala, kde stojí kříž a je tu i pamětní deska na husitskou dobu.

Oppidum Hrazany
Vzniklo přibližně v polovině 2. století před naším letopočtem. V místech, kde je dnes přehrada Slapy, se kromě jiných usadili i tajemní Keltové. Nejznámějším kmenem, který sídlil u nás, byli Bójové. Podle tohoto kmene pak vznikl název naší vlasti Bohemia. Přišli k nám pravděpodobně v době halštatské.
Oppidum Hrazany bylo vybudováno na dlouhém ostrohu se skalnatými bloky, který byl vytvořen hlubokým korytem Vltavy a potokem Mastníkem, jenž se do Vltavy pod ostrohem vlévá. Zaujímá prostor, který je tvořen dvěma vrcholy, Doubí (430 m) a Červenka (370 m), a sedlem mezi nimi. Tvoří jej vnitřní hradiště ve tvaru pravoúhlého trojúhelníka s tupými rohy, jehož opevnění uzavírá plochu o rozměru 30 ha, a dvou předhradí, která byla zbudována na snadněji přístupných místech a sloužila spíše jako zesílená obrana vlastního oppida a a jako ochrana dobytka v době nebezpečí. Celková rozloha oppida i s jeho předhradími je 39 ha.

Mimo to se zde můžeme podívat také na dva pozůstatky středověkého opevnění.

Hradiště Červenka
Prvním je využití jednoho z vrcholů oppida na vrcholu Červenka, v severním cípu hradiště Hrazany. Patrně se jedná o jižní předsunuté opevnění hradu Ostromeč, dřívější doměnky směřující k tvrzišti či zbytcích obléhacího postavení se nepotvrdily.

Hrad Ostromeč
Tím druhým je zřícenina hradu Ostromeč ze 14. st., jež se nalézá nedaleko vrcholu Červenky nad soutokem. Působili zde i husité. V neprostupném terénu se dodnes dochovaly zbytky budov, rozsáhlé valy a příkopy.