Sporťák Standa Randa novodobým imaginárním Tyršem Remanence. Proč ne?

V reálu se jedná o nezlomného superveteránského plejera s hlavou plnou vítězného sebevědomí, entuziasmu a odvážných snů, nestárnoucí sportovní ikonu zálabských antukových kolbišť, potažmo nesmlouvavého správce tenisových kurtů Lokomotivy. „Dědek“ Randa alias „Cháron“ je v současnosti stále ještě aktivním hráčem, oblíbeným trenérem i samozvaným odborným metodikem s míčovou profilací. Ale hlavně dobrý a rovný člověk plný optimismu, který kolem sebe šíří pozitivní náladu a kamarádskou atmosféru. Tento sportovní fenomén je mužem, který je stále svůj a přes třicet let, co ho znám, si pevně drží svůj směr a úroveň. Démonický chlapík, magický děd a urputný stařec, jdoucí nekompromisně proti času a svému věku, tak oslavil v srpnu roku 2024 své devadesáté narozeniny, a to v tradiční plné herní zátěži.

ZLATÝ CERTIFIKÁT: báseň pro Standu Randu z pera dlouholetého parťáka a pedagoga T. Kokojana.

DĚDA V ČASE

Devítka před nulou, tak to je let, na Rémě zrodil se luxusní kmet. Na krku „devade“, tak to jsou jatka, nepiš ty básničky, říkala matka. Společně s „Dobrotou“ je lídrem „massů“, „Cháron či Fantomas“ vysmál se času. „Dědek i Merlin, Morlok či Malár“, duševní erekci dělá mu kanár. Standa je krásný a velice vitální, diví se plebejci: „To není normální.“ Za mlada údajně míval i vlasy, fotky však spálil, tak blafuje asi. Na zádech vláčí kříž - už čtyři manželství, jediná slabina, udržet tajemství. „Merlin“ je jakýmsi zázrakem přírody, přes třicet let, lišák, pobírá důchody.

Neděle, pondělí, pátek či středa, na kurtu číslo 3 – rémáckej děda. Není to morgána, kamenný svědek, na síti ve stopě, číhá si dědek. Vyryté šlápoty, jak lovec lebek, zarudlá lysina na hlavě zebe. Lobem rád potrestá Dášu i Olinu, z antuky prach už pokryl mu lysinu. Když je pak v úzkých, vypálí perdu, šklebí se, důchodce, jak poslal Ferdu. Tenis mu sportovní radosti dodá, „Kokose“ v pinčesu už nikdy nedá. „Náboje“ střílí dál z „rezavý pušky“, na míčky ospalé, prdí mu mušky. Přestal se soustředit, stařec je mrzutý, tamhle ti neplatí, ten není přezutý.

Proč jen já jediný vybírám daně, když zrovna hraji, tak skoč, Pájo, na ně. Jedinej míček ti zadarmo nedá, na síti řádí dál „morlockej“ děda. Jak soupeř zvetchne, tak obejde hřiště: „Tlusťochu zaplať a žádný příště.“ Když chytí kanára je z toho na dně, hodí to na Láďu, pobrečí v šatně. „Šíma“ si věří, „Malej“ je drzý, důchodce poťouchlý ztrestá je brzy. Jen pojďte, pazouři, chechtá se stařec, já si vás nalákám, to bude mazec.

Vysune bradu ten predátor lstivý, odborník žasne a laik se diví. Občas si poněkud přehnaně věří, vůbec mu nevadí, že málo měří.

V pinčesu pokouše „Plašana“ Pavlíka, ten byl dřív mechanik, dnes vidíš taktika. Zkouší ho humorem, David či „Panák“, ligový baskeťák, mixovej makak. Občas ho nedá, pak ho děd fikne zas, vypustí páru si, pán vlaků, Novotňas. Nad vodou drží ho duševní mentor, jen lehce provařen z Komendy kantor. Když dědek „dostane“, prohra ho bolí, v případě zpupnosti, „Kokos“ ho solí. Nikdy se nevsadí, mouřenín starý, má velký den, dnes přebírá dary. Neskrývá koloťuk čelo své nordické, odlehčit kladívko bylo prý praktické. V baru pak zařádí, čaroděj ztepilý, už toho s dentistou strašně moc vypili. Ošetřit babičku – poslední fáze, po sedmi fernetech, půjde to snáze.

RANDOVY MEISTERŠTYCHY ZA POSLEDNÍCH 35 LET: trojnásobný vítěz MLN ve volejbale (SKP Nymburk), tři triumfy na deblových turnajích MČR (Kokojan), tři stříbra a dva bronzy na deblových turnajích MČR (Kokojan, Věchet), tři triumfy na dlouhodobém Réma cupu čtyřher v tenise (Kokojan), tři vítězství na tenisových rémáckých deblových turnajích (Čepek, Podhajský, Beneš), postup do OP I ve stolním tenise (tým T. Kokojana).

ČESTNÉ UZNÁNÍ SKP NYMBURK S. RANDOVI K OSMDESÁTINÁM UDĚLENO ZA: imaginárního správce herny, nekompromisního výběrčího tenisových daní, stolnětenisového metodika, zkušeného trenéra, úspěšného plejera KP I + KP II v ping-pongu, nezlomného bojovníka se životem, neortodoxní míčovou legendu z Remanence, charismatického a optimistického týpka. /2014/.

Nymburský deník 4. září 2014: Blahopřání – Standa Randa v srpnu 2014 oslavil v plné síle a s chutí své osmdesátiny. …Dnes již osmdesátiletá sportovní legenda a velký znalec hub navíc disponuje vysokým sebevědomím monstrózních rozměrů. Kromě toho je tento bojovný chlapec považován za historicky nejstaršího aktivního volejbalového deblistu všech dob, když výše uvedený sport s chutí praktikuje již neuvěřitelných pětašedesát let. Podruhé se tento vitální stařec míčový predátor zapsal do deblové Guinnessovy knihy rekordů díky mírně úsměvnému faktu, kterým je nejčetnější fluktuace Randových hráčských i životních partnerek. Tyto ženy po celý život doslova rotovaly v nejbližším okolí rozverného, magického a démonického principála Randy… Na počest celoživotnímu sportovnímu dílu a neutuchajícímu úsilí mocného míčového nadšence a mága Standy Randy byl třetí tenisový kurt na Remanenci spravedlivě a citlivě pojmenován po osmdesátiletém oslavenci. Důstojný akt byl zrealizován pod taktovkou samotného prezidenta tenisového oddílu a populárního dentisty P. „Paji“ Podhajského. Lídr tenisové Lokomotivy osobně oficiálně označil tenisovou antukovou „trojku“ zelenou cedulkou za kurt Standy Randy, což nemá v oddílových dějinách obdoby…

Závěrem nezbývá než popřát sportovnímu predátoru, fajn kamarádovi a jedinečnému pašákovi Standovi nejen mnoho parádních sportovních chvil v budoucím životě, ale také stálý dostatek sil, zdraví, energie a vitality. No a hlavně ať stále platí, „kde je Standa Randa, tam je velká sranda“ (kromě stolního tenisu, jak často otevřeně proklamoval legendární pingpongář A. Čermák).

Za všechny dobré kamarády z řad deblového oddílu SKP Nymburk a stolnětenisového oddílu Lokomotivy Nymburk Pavel Plachý, David Rufer, František Kokeš, Pavel Novotný a Tomáš Kokojan.