Jediný svátek předkřesťanského původu, rozšířený po celé Evropě, který nebyl synkretizován. Podstatou masopustních průvodů bylo vykonávání plodonosných a ochranných praktik souvisejících i s kultem mrtvých, především rituální usmrcování, se kterým se dodnes setkáváme v podobě rituálního pochovávání masopustu, basy, střílení medvěda apod. Toto rituální usmrcování mělo umožnit rozvoj nového života, chápaného v souvislosti s přírodním cyklem.

Svátek si udržel v lidovém zvykosloví svoji neobyčejnou přitažlivost, přestože nebyl církví, pro jeho pohanský smysl a nevázanou bujnost, nikdy schvalován. Podoba masopustních obchůzek má celou řadu odlišných krajových variant projevujících se i v jednotlivých maškarách. Univerzální maskou je postava Žida, původně související s kultem mrtvých, kteří se vracejí mezi živé a dohlížejí na plnění řady zákazů spojených s tímto obdobím (zákaz šití, předení). Obchůzky masek postupně nabyly zábavného a parodického charakteru, který si masopust, jako forma komunikace, podržel dodnes.

Masky:

Laufr
Maska byla typická papírovou čepicí a bílou uniformou s pestrými kousky látek, někde se mu říkalo také strakatý. Laufr chodil před průvodem maškar od chalupy k chalupě a zjišťoval, zda bude průvod vítaný. Pokud bylo zavřeno, práskal holí o vrata, a pokud se ani potom neotevřelo, dával průvodu masek znamení, aby se šlo dál. 

Nabídka růží.
Jak vypadá Valentýn po africku?

Medvěd
Maska medvěda patřila k nejstarším i nejčastěji užívaným masopustním maskám. Masku tvořila kožešina nebo pytlovina pošitá slámou či hrachovinou (usušené stonky hrachu na maskách vypadaly dekorativně), někdy doplněná špičatou slaměnou čepicí. Medvěda v průvodu vodí medvědář, který ho naoko býkovcem trestá za jeho skákání a vrážení do lidí. Kam medvěd přišel, ženy s ním musely jít tancovat, i když se při tanci choval velmi lascivně a mnohé porazil a vyválet se s nimi ve sněhu. Ženy při tanci s medvědem vyskakovaly vysoko, aby jim pak v létě vyrostl vysoký len a konopí. Při tancování se také snažily medvědovi odtrhnout kus hrachoviny či slámy pro drůbež, aby lépe seděla na vejcích.

Klibna
Velmi oblíbenou masopustní maskou byla klibna, která představuje kobylu či koně (šimla). V průvodu chodila buď sama, nebo na ní seděl jezdec, někde ji doprovázeli kozlíci, jinde ji na provaze vede žid. Masku tvořili dva muži, jeden dělal hlavu a přední nohy, druhý se o něho opřel a vytvořil hřbet a zadní nohy. Přes sebe přehodili plachtu s hlavou vycpanou senem a průzorem na dlouhém krku. Pokud na klibně seděl jezdec, tvořili ji tři až čtyři lidé.

Smrt
Symbolika masky smrti představovala konec zimy a především pomíjivost života.

Žid
Žid měl na sobě oblek z různých pruhů látek, kožešin, cetek a penízků. Na zádech si nosil pytel plný haraburdí. Na obličeji měl nasazenou masku s dlouhým červeným nosem a jeho ústa byla plna zkažených zubů. Žid chodil o holi a jeho postava představovala určitý falický symbol plodnosti. 

Libice nad Cidlinou.
Slavníkovci mají pevné místo v české historii

Ženich s nevěstou
Dříve se o masopustu skutečně konaly svatby. Tradovalo se, že pokud je nevěsta počestná, tak do devíti měsíců porodí. Dříve se za masky převlékali pouze muži. Nevěsta byla většinou urostlá a ženich naopak velmi útlý.

Slaměný
Maska se dělala ze silné vrstvy slámy nebo hrachoviny s barevnými stuhami a kuželovitý klobouk je ze stejného materiálu. Slaměný míval začerněné tváře a v ruce bič nebo karabáč. V průvodu obvykle vybíral výslužku, a proto měl pytel nebo koš.

Bába s nůší
V masce báby se představovali muži. Existovaly dvě základní varianty: v té první nesl člověk na zádech nůši s hadrovou loutkou dítěte, někde dědka. V té druhé, žertumilovnější, člověk někdy maskovaný jako mimino si přes sebe navlékne nůši bez dna, zatímco bába je vycpaná loutka, která je připevněná v předklonu k nůši. Bába často chodívala spolu s židem.

Masopust
Masopust neboli bakchant býval pánem ochmelků a kořala a podle toho se i chová. Jeho kostým byl vyroben ze spousty barevných kousků látek a na hlavě měl červenou čepici nebo klobouk. V ruce džbán později láhev s kořalkou.

Turek
Maska představuje vojáka turecké armády, které se obávali v 16. století lidé v celém království. V tradičním masopustním průvodu byli čtyři, dva červení a dva modří; čepice mají přizdobené krepovými růžičkami, mají bílé rukavice a bílý šátek. Tyhle masky oblékali většinou svobodní mládenci, kteří se jako rekruti chystali na vojnu.

Autor: Regionální muzeum v Kolíně