Rakytník řešetlákový je trnitý keř nebo strom dorůstající výšky 3 až 6 metrů. Plodem je kulovitá, někdy i elipsiodní peckovička, asi 5 mm široká a 8 až 12 mm dlouhá, většinou oranžové barvy, chuti kyselosladké, výrazně aromatické.

Jeho hlavní využití je v potravinářském průmyslu a nesmíme opomenout jeho léčebné účinky. Plody obsahují velké množství oleje, dále cukry, organické kyseliny, pektiny, třísloviny, velké množství vitamínu C (ve 100 gramech plodů až 1300 mg), vitamíny skupiny B, flavonoidy, vitamíny A, D, F, K a vedle toho také nepřeberné množství dalších biologicky aktivních látek. Rakytníkový olej výborně regeneruje při popáleninách, omrzlinách a je velmi efektivní v léčení řady kožních nemocí. Vnitřně léčí žaludeční vředy a má protisklerotické působení. Plody rakytníku se suší a dělá se z nich čaj. Bobule se dále mohou zpracovávat na kompoty, protlaky, sirupy a hlavně přírodní ovocný rakytníkový likér.

Rakytník má rád lehčí, drobně kamenité, zásadité i neutrální půdy. Rakytník je rostlina dvoudomá, proto je potřeba vysazovat samčí i samičí keře. Samičí rostlina je ta, která plodí, proto se doporučuje vysazovat v poměru pět samičích na jednu samčí.

Z dalších úkolů:

Na sklizené záhony vyséváme zelené hnojení, které půdu obohatí o humus a živiny. Jestliže chceme v příštím roce pěstovat košťálovou zeleninu, ze zeleného hnojení vyřadíme řepku a hořčici.

Je-li dlouhodobě teplé a vlhké počasí, rajčata preventivně stříkáme proti plísni bramborové například přípravkem Alginure.

Označujeme slivoně, které jsou napadeny virovou šarkou, plody mají jizvy, červenou dužninu u pecky a listy jsou skvrnité. Po ukončení vegetace napadené stromy odstraníme i s kořeny. Tato choroba nelze léčit.

Autor: Petr Kumšta