Ve Slezském zemském muzeu v Opavě se konala výstava Knížata z Lichtenštejna – Páni země opavské a krnovské, kterou byl hodnocen význam tohoto rodu. Její kurátoři se zaměřili na lichtenštejnská panství na Moravě a ve Slezsku, ale královský místodržící Karel I. z Lichtenštejna (1569 – 1627), první nositel knížecího titulu v zemích Koruny české, v letech 1622 – 1623 koupil několik panství východně od Prahy (Uhříněves, Koloděje, Škvorec, Kostelec nad Černými Lesy, Plaňany). Položil tak základ lichtenštejnského dominia i v Čechách. Jeho následovníci středočeský rodový majetek rozšířili (panství Kounice, Radim, Rataje nad Sázavou).

„Českému“ působení Lichtenštejnů je nyní věnována výstava Lichtenštejnové – 400 let knížecího rodu v Čechách. Návštěvníci ji naleznou ve výstavním sále a přilehlé prostoře Veigertovského domu, součásti Regionálního muzea Kolíně. Lze zde spatřit mnohdy dosud nevystavené rodové portréty, veduty lichtenštejnských sídel, sochy i archiválie.

close Z výstavy „Lichtenštejnové - 400 let knížecího rodu v Čechách“ ve Veigertovském domě v Kolíně: Jan Václav Smutný - plán ambitů baziliky Nanebevzetí Panny Marie v Tismicích, léta 1767 - 1768 (Státní oblastní archiv Praha). info Zdroj: se svolením Stanislava Vaňka zoom_in Z výstavy „Lichtenštejnové - 400 let knížecího rodu v Čechách“ ve Veigertovském domě v Kolíně: Jan Václav Smutný - plán ambitů baziliky Nanebevzetí Panny Marie v Tismicích, léta 1767 - 1768 (Státní oblastní archiv Praha).

Expozice je instalována kombinovanou formou – výstavní panely po obvodu prostoru obsahují reprodukce sbírkových předmětů z majetku Lichtenštejnů a množství informací o dějinách rodu. Střed výstavního sálu vyplňují vitríny s unikátními exponáty a fotograficky je také zastoupeno vesnické prostředí lichtenštejnských panství.

Lichtenštejnové náleželi mezi nejvyšší aristokracii, proto jsou představeni jako lesníci, mecenáši, stavebníci světských a církevních objektů, držitelé práva ražby vlastních mincí i palatinátu (možnost povyšovat do šlechtického stavu a udílet erby), zajímavé jsou tabulové textové medailony o nobilitovaných osobách (např. Štefan Forchheimer z Jakešova či Martin Jan Weidlich), doplněné výtvarně zdařilými kresbami erbů.

close Z výstavy „Lichtenštejnové - 400 let knížecího rodu v Čechách“ ve Veigertovském domě v Kolíně: nákres šestiliberního děla dle vojenské reformy knížete Josefa Václava z Lichtenštejna - reprodukce (Lichtenštejnské knížecí sbírky, Vaduz - Vídeň). info Zdroj: se svolením Stanislava Vaňka zoom_in Z výstavy „Lichtenštejnové - 400 let knížecího rodu v Čechách“ ve Veigertovském domě v Kolíně: nákres šestiliberního děla dle vojenské reformy knížete Josefa Václava z Lichtenštejna - reprodukce (Lichtenštejnské knížecí sbírky, Vaduz - Vídeň).

Vystavené exponáty dokumentují reálie společenských a ekonomických oblastí lichtenštejnského působení v Čechách ve spojitosti s pomyslným středem rodového majetku – zámky a panstvími Kostelec nad Černými lesy a Koloděje - i výraznými postavami rodu, kterými byly např. vévodkyně Marie Terezie Savojská, rozená z Lichtenštejna, kníže Josef Václav z Lichtenštejna nebo kníže Jan I. z Lichtenštejna. Význam hospodářského přínosu Lichtenštejnů pro region dokládá veduta zámku v Kounicích pro porovnání s nynějším neutěšeným stavem tohoto sídla.

Rodový umělecký a duchovní mecenát i tradice vojenství a lovu jsou zastoupeny několika obrazy s motivy zátiší, krajiny, militárií či mytologie, malířů jako byli Joris Hoefnagel, Johann Vojtěch Angermeyer, Joos de Momper ml., Hans van Aachen, popř. Pieter Wouwerman, sochami Panny Marie Tismické (novodobá kopie odcizeného originálu) a Panny Marie Svatohorské z Kounic, ukázkami zbraní i předmětů potřebných pro myslivost. V souvislostech měl být více zdůrazněn podíl knížete Karla I. z Lichtenštejna na řízeném ekonomickém úpadku země a svět financí také „reprezentují“ papírová platidla bývalé měny Lichtenštejnského knížectví.

close Z výstavy „Lichtenštejnové - 400 let knížecího rodu v Čechách“ ve Veigertovském domě v Kolíně: Friedrich Schilcher - Alois II. z Lichtensteina, olej na plátně, rok 1858 - reprodukce (Lichtenštejnské knížecí sbírky, Vaduz – Vídeň). info Zdroj: se svolením Stanislava Vaňka zoom_in Z výstavy „Lichtenštejnové - 400 let knížecího rodu v Čechách“ ve Veigertovském domě v Kolíně: Friedrich Schilcher - Alois II. z Lichtensteina, olej na plátně, rok 1858 - reprodukce (Lichtenštejnské knížecí sbírky, Vaduz – Vídeň).

Autorský tým a spolupracovníci Regionálního muzea v Kolíně zajímavou a kompaktní výstavou připomínají čtyřistaleté výročí, dějinnou úlohu knížecího rodu Lichtenštejnů v Čechách posuzují bez polemik ohledně konfiskovaného majetku a dokazují, že Lichtenštejnové v Čechách žili po staletí ve smyslu zemském, nikoliv národnostním.

Výstava Lichtenštejnové – 400 let knížecího rodu v Čechách: Regionální muzeum v Kolíně – Veigertovský dům, ve dnech 20. 2. – 15. 9. 2024, garant výstavy: PhDr. Vladimír Jakub Mrvík Ph.D., autoři textů: ing. Pavel Juřík, PhDr. Vladimír Jakub Mrvík Ph.D, realizační tým: Jitka Kutová, Bc. Tereza Malínková, BcA. Zuzana Miková Švarcová, PhDr. Vladimír Jakub Mrvík Ph.D, Marcela Nováková, Mgr. Vladimír Rišlink, Mgr. Lucie Zvolenská