Své dětství jsem prožila v Drahelicích, v domku po maminčiných rodičích. Obrovský dvůr a ještě větší zahrada. Na dvorku pobíhaly slepice, husy, občas i krůty, spousta králíků. V chlívku si chrochtal čuník. Touto dobou v zimě se na dvorku objevilo i kůzlátko, které se vykrmilo, a na Velikonoce jsme si na něm pochutnali.

Vesnice nám dětem umožňovala prožít nejedno dobrodružství. Každou volnou chvilku jsme trávili venku a vymýšleli nejrůznější hry. A tak není divu, že jsme se vraceli domů pěkně hladoví. Stravovali jsme se docela skromně. A hlavně se muselo zpracovat vše, co dvorek a zahrady daly.

Maso se nejedlo každý den, jak by na první vypadalo, když zvířátek byl plný dvůr. Ale když byla zabijačka, zpracovalo se úplně všechno. Na třetím schůdku do sklepa nikdy nechyběl kýbl se sádlem. Na okýnku zrál sýr z tvarohu, kmínu, papriky a trochy piva. Zkoušela jsem tu pochoutku vyrobit v dnešní době, ale nejde to, protože tvaroh už není, co býval.

Mojí noční můrou byly ovšem švestkové knedlíky. Na naší veliké zahradě se pěstovalo snad vše, co jen jde. Žádná okrasná zahrádka. A tak jakmile dozrála první švestka, nastal u nás čas švestkových knedlů z bramborového tvarohového odpalovaného těsta. Tento čas končil až s poslední spadlou švestkou. Jak já tuto dobu nesnášela! Zvedal se mi žaludek, jen jsem ucítila tu vůni.

Byly jsme tři sestry jako schůdečky a moje přísná máma trvala na vyprázdnění talířů. Nepomohlo ani, když za nás orodoval táta. A tak jsme s pusou plnou švestkových knedlíků postupně utíkaly na suchý záchod. Vyplivnutá dobrota ovšem nesměla být vidět a tak jsme dolů pouštěly skládaný toaletní papír, který se jako motýlek snášel úplně jinam, než bylo třeba. Dneska švestkové knedlíky posypané mletým mákem a polité rozpuštěným máslíčkem miluju a pochutnávám si na nich.

Když dnes držím v ruce draze koupené jablko, vybaví se mi sklep plný bedýnek jablek z naší veliké zahrady. Každou sobotu jsme přebírali a vyndávali nahnilá. Ta se vykrajovala a musela se spotřebovat. A tak dlouho se vybírala, dokud nenahnilo i to poslední.

Hana Trejbalová