Jindřichohradecká patriotka měla dvě dcery, tři vnoučata a dvě pravnoučata. Absolvovala dlouhý a plnohodnotný život, který se ovšem odvíjel jako na houpačce.

Její zlatá éra statkářky, a to po svatbě s rakouským šlechtickým pohrobkem Jiřím Braunsteinerem, trvala jen krátce. Rodina byla poté nekompromisně perzekuována komunisty a přišla o většinu svého majetku.

Jiří Braunsteiner skončil v dolech u Pomocných technických praporů (PTP) a jeho věrná žena jako dělnice u pásu. „Železná bába hub“ to nezabalila, nespravedlivé příkoří ustála a dočkala se i návratu svého manžela z nucených prací. Seniorský a důchodový věk již babička prožila poměrně v pohodě na sídlišti Vajgar v Jindřichově Hradci.

Věra Braunsteinerová byla zapálenou mykoložkou, milovnicí trabantů a nadšenou cestovatelkou. Vynikala pragmatickým přístupem k životu, kritickým myšlením a její duše byla naplněna ctnostmi. Taktéž se jednalo o morálně silnou, hrdou a moudrou osobnost, která nikdy nepřestala být dámou. Byla vyznavačkou slušného chování, bontonu a věrnou katoličkou. 

Dobrá žena se celý život chovala čestně a i ve stáří se velice vkusně oblékala. Čest její památce.

Milovaná maminko a babičko Věro, nikdy na tebe nezapomeneme a navždy zůstaneš v našich srdcích!

Za truchlící rodinu vnuk Tomáš Kokojan