Domácí násilí může mít podobu fyzického, sexuálního či psychického násilí, sociální izolace a ekonomické závislosti. Jeho znaky jsou opakovanost, nárůst intenzity, probíhá v soukromí většinou beze svědků a jsou jasně vymezené role násilné a ohrožené osoby.
Oběti se většinou samy od sebe se svým problémem nesvěřují, naopak se ho snaží tajit, stydí se. Obvykle ohrožená osoba vyhledává pomoc až po delší době, nebo až když jí jde o život. Ženy se často sebeobviňují a násilné chování přítele či manžela omlouvají, hledají vinu samy v sobě. Násilníci se na veřejnosti prezentují zcela odlišně než doma za zavřenými dveřmi. Nikdo však nemá právo ubližovat druhému!
Jednání násilné osoby naplňuje znaky přestupků nebo dokonce trestných činů. Trestní oznámení o domácím násilí lze podat na obvodním oddělení policie, na pracovišti „kriminálky“, na státním zastupitelství. Může být podáno ústně, písemně nebo telefonicky, policie prověřuje i anonymní oznámení.
Policisté mohou také rozhodnout o vykázání násilné osoby ze společného obydlí, a to na dobu deseti dnů. Vykázání má preventivní charakter, odvrací se jím aktuální hrozící násilný útok. Policie navíc provádí kontroly, zda vykázaná osoba výzvu dodržuje.
Oběť má možnost v té době podat u civilního soudu návrh na předběžné opatření. Soud v něm může násilné osobě uložit, aby společné obydlí opustila, a aby se zdržela jakéhokoliv kontaktování ohrožené osoby.
Mezinárodní gesto
V souvislosti s násilím v rodinách je vhodné připomenout takzvaný signál pomoci. Jedná se o mezinárodní gesto, které může využít ohrožená osoba při přímé komunikaci s okolím nebo při video hovoru. Gesto není doprovázeno žádnými slovy, člověk jím dává najevo, že potřebuje pomoc.
Osoba otevře dlaň s nataženými prsty, poté ohne palec do dlaně a nataženými prsty ho schová, vznikne tedy pěst se schovaným palcem uvnitř.
