Ze stromů totiž dlouhá léta padalo ovoce bez většího využití. Bylo tomu tak i u možná stoleté krásné jabloně, kterou je v plánu porazit. Dle arboristického posudku však není pro lidi nebezpečná. Snad se ji povede zachránit.

Organizátoři věří, že Chlebské moštování pomůže změnit osud jabloně, stane se tradicí a nabídne nový prostor pro setkávání a aktivity pro dobro přírody. Kdo by měl zájem o podílení se na další akci - ať už trháním jablek, nebo na samotném moštování - může zanechat zprávu na e-mailu: rozkvetlechleby@seznam.cz.

Z podzimního tvoření pro radost na oddělení následné lůžkové péče v nymburské nemocnici.
Při podzimním tvoření v nemocničním pokoji přišli pacienti na jiné myšlenky

Ke spokojenosti dětských účastníků nechybělo na Chlebském moštování maňáskové divadélko, kreslení pro děti, hasiči prakticky poučili diváky v komentované ukázce hašení hořícího oleje v pánvi na sporáku, mladí hasiči a následně i spousta dalších dětí stříkali ze džberovek a všichni viděli proces moštování a mohli ochutnat výsledný produkt zdarma nebo si opéct jablko na ohni. Mnohé potěšila i možnost ochutnávky piva od domovarníka z Velelib nebo med z Oskořínka. Výtěžek z cateringu byl věnován do Záchranné stanice Huslík v Poděbradech.

Staré stromy a jejich funkce

Funkce jabloně a všeobecně starých stromů byly shrnuty do následující prezentace:

Možná stoletá jabloň v Chlebích.Možná stoletá jabloň v Chlebích.Zdroj: Jana Pluhařová

Pro velkou část lidí je starý ovocný strom bez hodnoty, protože už tolik neplodí a plody stejně jen padají, hnijí a létají kolem nich vosy. Sázení nových stromů je móda. V dnešní době však není jisté, že se mladé stromky povede dopěstovat, jak ukazují zkušenosti se snahou o obnovu zeleně v posledních 30 letech. Důležitější je ošetřit jeden starý, než vysadit stovku mladých, říká ochránce přírody.

Užitečné jak pro lidi, tak i přírodu

Straré stromy mají nepřeberné množství funkcí jak pro lidi, tak pro přírodu, které mladý ještě nemůže plnit:

● Spotřebovávají ze vzduchu oxid uhličitý a vypouštějí kyslík, který je pro člověka nezbytný.

● Vzrostlý strom vyrobí denně takové množství kyslíku, které by teoreticky pokrylo potřebu kyslíku k dýchání nejméně pro deset lidí. Pracuje jako výkonná klimatizační jednotka - teplotní rozdíl dokáže udržet až o 3 stupně Celsia.

● Zajišťuje velkou měrou zvlhčení prostoru, jeho ochlazování, a tím navozuje příjemné mikroklima. Vše se děje pomocí evapotranspirace, která je způsobena vylučováním vody prostřednictvím pórů v listech - stromy se „potí“ podobně jako lidé. Voda při vypařování z listů spotřebuje z ovzduší teplo - koruna o rozpětí 9 metrů vypaří 151 litrů vody za den. Snižuje se tak spotřeba klimatizace.

● Na polétavý prach se váže řada toxických a vysoce nebezpečných látek, které po jeho vdechnutí přes plicní sklípky putují přímo do krevního oběhu. Stromy fungují jako účinný filtr prachu, oxidů síry, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, přízemního ozónu a dalších látek. 

● Zamezují nepříjemnému proudění vzduchu a zmírňují poryvy větru.

● Starý strom umožňuje vnímat přirozené rytmy, například střídání ročních období.

● Stromy - obzvláště staré - jsou zdrojem inspirace a estetických požitků a přidávají místu společenskou hodnotu. Lidé se raději scházejí ve stínu stromů než na rozpáleném betonu.

● Odpočinout si ve stínu rozložité koruny stromu, dotknout se kůry kmene, to může přinášet nezaměnitelné pocity štěstí a radosti.

V obcích by se měla chránit všechna věková stádia stromů. Podobně jako u lidí, i v rostlinném společenství mají svoji funkci stromy nově vysazené, dospívající, dospělé, zralé, stárnoucí i „senioři“. Stárnoucí stromy se musí pravidelně kontrolovat. Vždy je třeba zvážit možnosti jejich zachovaní i za cenu speciální péče.

Pokácení starého nebo dutého stromu dává smysl pouze v případě, že jeho stav ohrožuje životy, zdraví nebo majetek občanů, ale i tehdy se často nabízí ještě řešení při zachování stromu (zmlazení, řezy, vazby…).

Takřka nenahraditelné v ekosystému

Staré stromy nemají v dnešní lesnické a sadařské praxi mnoho prostoru, přitom jsou v ekosystému takřka nenahraditelné:

● Nejčastěji slouží jako útočiště vzácných a chráněných druhů hmyzu i ostatních bezobratlých. Zapomíná se na fakt, že ohrožené druhy hmyzu se staly ohroženými právě proto, že se nenalézají v krajině stromy ve špatném zdravotním stavu, v nichž se vyvíjejí jejich larvy.

● Stromové dutiny se stávají domovem řady druhů živočichů, kteří pomáhají při biologické ochraně okolních kultur, například různé druhy sýkor, sov či jiní ptáci nebo některé druhy netopýrů (škody způsobené stěhováním strakapoudů do zateplených fasád městských sídlišť má na svědomí právě likvidace starých stromů v krajině). Nesmíme na dutinu stromu nahlížet jen jako na faktor, který snižuje dlouhodobou perspektivu stromu. Dutiny stromů využívají k úkrytu i někteří savci, například většina druhů plchů nebo veverek.

● V případě, že nějaký starý strom hostí zvláště chráněný druh obratlovce, jakýkoliv zásah do něho je třeba posuzovat jako zásah do prostředí chráněného druhu.

Každý strom v lesním porostu, v parku, v sadu, v zástavbě či ve volné krajině je nenahraditelný pro zachování druhové rozmanitosti v přírodě. Pouze bohaté prostředí s dostatečnou diverzitou rostlinných a živočišných druhů je stabilní.