Těžaři v souladu s požadavky krajského odboru životního prostředí upravili jihozápadní břeh největšího ze tří vytěžených jezer. V pobřežním pásmu vznikly celkem čtyři tůňky s ideálními podmínkami pro rozmnožování obojživelníků.

Jak se česká krajina mění, přirozeně se to nemusí líbit všem živočišným druhům a někteří z nich nacházejí náhradní útočiště v pískovnách. Například pro břehule říční se po regulaci řek stala těžba štěrkopísku takřka životně důležitým zdrojem biotopů. Pískovny však mají velký význam i pro spoustu druhů obojživelníků, což dokládají biologické studie zejména z jižních Čech.

„Jako kuriozitu lze uvést, že v bývalé pískovně na severu Čech zašli tak daleko, že i po ukončení těžby zde pravidelně simulují pohyb těžební techniky, aby zachránili populaci ohrožené ropuchy krátkonohé. Pevně věříme, že rájem obojživelníků se díky vytvořeným tůňkám stane i pískovna Křenek. Ostatně rekultivovaná jezera už teď reprezentují přírodně cenné prostory,“ řekl Petr Dušek, mluvčí společnosti České štěrkopísky, která provozuje několik středočeských pískoven.

Ve vytěžené a zrekultivované části pískovny vznikla celkem tři jezera a kolem nich nyní probíhá obnova přírody. Kromě nejnovějšího přírůstku v podobě tůněk lze zmínit v minulosti realizované kroky jako zatravnění, výsadbu ovocných stromů a vytvoření pláže či zahrádky.

Pískovna Křenek patří k nejdůležitějším zdrojům štěrkopísku ve Středočeském kraji. Každoročně se zde vytěží přes půl milionu tun této klíčové suroviny pro české stavebnictví. Protože materiál se používá zejména jako plnivo do betonu, na pískovnu jsou navázány především betonárny, které zásobují stavby na Mladoboleslavsku, Brandýsku či Neratovicku, ale i na okraji Prahy.

Podle údajů České geologické služby je Středočeský kraj dlouhodobě českým premiantem v těžbě štěrkopísků – objemově pokrývá téměř 30 procent republikové produkce. Již do konce této dekády však o tuto pozici pravděpodobně přijde, protože v následujících letech se tu bude zavírat jedna pískovna za druhou. Analýza geologů říká, že dvě třetiny ložisek ukončí provoz do 7 let a 88 procent do 10 let. Spotřeba štěrkopísku přitom každoročně roste a s ohledem na objem plánovaných velkých investic do dopravní infrastruktury i obytné výstavby bude tento trend v kraji i nadále pokračovat.

Petr Dušek