Většina starších domů si za dobu své existence prošla zásahy, které je více či méně pozměnily, často i dost bezohledně. Málokterý venkovský objekt se zachoval do dnešních dnů nepoznamenaný. „Často stačí prostory vyčistit a ony se nadechnou a prokouknou, někdy pak ani není potřeba do nich vnášet něco nového,“ říká architektka Lenka Míková.

Lidové stavby totiž mají kvality, které se v novostavbách těžko nacházejí. Jde zejména o proporce, které se v nových domech změnily, nebo detaily, které stojí za to zachovat, třeba krásné dveře nebo podlahy. V podstatě každé místo má nějakou historii, takže vždycky na něco navazujete.

Podařená rekonstrukce jihočeské roubenky z roku 1750, které se Lenka Míková se svými spolupracovníky věnovala čtyři roky, naznačuje cestu, kterou byste se při částečně svépomocných opravách své chalupy mohli vydat. Právě tahle dřevěná stavení, většinou z devatenáctého století, k naší krajině neodmyslitelně patří.

Roubenka U tří skřítků zvítězila ve veřejném hlasování v kategorii interiéry v rámci soutěže Dřevěná stavba roku 2021
Roubenka, kde vládnou skřítci: Útulný interiér lze udělat i bez vysokých nákladů

„Teprve, když se odkrylo původní roubení ukryté pod omítkou, vyšlo najevo, v jak špatném stavu dům je. Nakonec se velká část chalupy musela zbourat a nahradit,“ vzpomíná architektka. „Nechtěli jsme však stavět úplnou repliku a něco imitovat, spíš jsme chtěli navodit stejný pocit jako v původní lidové stavbě.“ Na nové konstrukce proto byly použity původní technologie, postupy a tradiční materiály.

V domě jsou ručně nahrubo otesané trámy v roubení a krovu, hliněné omítky na stěnách nebo ručně štípaný šindel na střeše. Právě nedokonalé detaily a povrchy z ručního opracování podle Lenky Míkové ve výsledku vytvářejí příjemný pocit z prostoru a pomáhají zachovat atmosféru původního stavení. Nové prvky, které se v interiéru jihočeské roubenky objevily, třeba vložené patro nebo zádveří, jsou spíš nenápadné. Zvenku si usedlost zachovala původní podobu.

Když začínáte připravovat rekonstrukci chalupy, vyplatí se nespěchat a netlačit na pilu. Příliš dokonalé rekonstrukce, které využívají dnešní standardizovaná řešení, často původního ducha stavby zabijí. Zkuste využít tradiční stavební postupy používané ve vašem regionu.

Seznamte se s původními tradičními technologiemi a postupy. Určitě najdete místní stavební firmy, které s nimi mají zkušenosti. Čas, který průzkumu věnujete, se vám zúročí v podobě příjemného bydlení s duší. Nadto se některé materiály či postupy znova vracejí na výsluní.

Došky a šindele na střeše

Přírodní materiály, které se v dobách dávno minulých používaly na střechách venkovských stavení, zažívají v současné době návrat jakožto ekologické krytiny. Tradiční nejlevnější a nejdostupnější krytinou bývaly došky ze slámy nebo trvanlivějšího rákosu. Jde o svazky z šedesát až sto čtyřicet centimetrů dlouhých stonků, vážící něco kolem čtyř kilogramů.

Došky jsou velmi lehké, tepelně izolující, přitom dobře prodyšné a nepromokavé. Jejich příznivci je považují za dokonalejší a hlavně jednodušší než současné střešní pláště se všemi tepelněizolačními, parotěsnými, pojistnými hydroizolačními a dalšími vrstvami.

Krytinu je však nutné vždy po několika letech vyměnit. Nevýhodou je i vysoká hořlavost. V řadě evropských zemí, především v severním Německu, Dánsku nebo jižním Švédsku, najdete hodně staveb s doškovou střechou.

Prohlídka Werichovy vily
Vilu na Kampě obýval nejen Werich. Prý uvnitř bloudil duch Dobrovského

Na výsluní se znova dostává také dřevěný šindel, který se využíval i jako fasádní obklad. Historicky věrný je štípaný šindel, jeho výroba však vyžaduje dokonalou znalost řemesla a čas. Většinou se proto používá šindel strojově řezaný, jehož vlastnosti a životnost jsou trochu horší, protože při řezu dojde k porušení dřevěných vláken.

Nejdéle jednoznačně vydrží přírodní břidlice, která se využívá především při rekonstrukci střech historických památek. Říkávalo se, že na ni lze dát záruku dvakrát sedmdesát let. Za prvních sedmdesát zreznou hřebíky, jimiž je připevněná. Hřebíky se vytahají, šablony se otočí, přibijí novými hřebíky a vydrží dalších sedmdesát let.

Břidlice je sice dražší než ostatní krytiny, jde však o investici velmi efektivní. Lze ji snadno štípat, řezat i vrtat, kvalitní druhy mají vysokou mechanickou pevnost a pružnost. Břidlice je vysoce odolná vůči povětrnostním vlivům, mrazuvzdorná a nehořlavá. Díky rozmanitosti tvarů a formátů ji lze zvolit pro téměř jakýkoli tvar střechy a použít i na propracování úžlabí, vikýřů či štítů.

Při hledání autentické podoby střechy se můžete inspirovat materiály a tvary krytiny, které jsou pro danou oblast typické. Například v jižních Čechách hrávala prim bobrovka, taška ve tvaru bobřího ocasu. Krytina z bobrovek se podobá kapřím šupinám. Krkonošská obydlí zase chráníval šedý a zelený pytlovaný nebo falcovaný plech.

Vápno chrání fasádu

Při rekonstrukci či dostavbě se nevyhnete omítání fasády. Bývá nutné sladit vzhled nových omítek s původními, v mnoha případech je třeba nahazovat omítku v několika vrstvách a vyrovnávat tak členité smíšené či kamenné zdivo. Omítky chalup byly původně upravovány různými tradičními technikami a v takových případech by přílišná dokonalost nové omítky byla spíše na škodu.

Pokud drží na stěnách původní vápenná omítka, nevzdávejte se jí venku ani doma. Je vysoce nasákavá, takže v interiéru dokáže přijímat vodu v podobě páry i kapaliny a pak ji zase při poklesu vlhkosti uvolňovat. Dál už to znáte – pokud se vodní pára nesráží na zdech, nemají živnou půdu škodlivé plísně a bakterie. Navíc má vápno antibakteriální účinky, takže je samo o sobě prevencí těchto neduhů.

Na fasádě vaší chalupy chrání zdivo před mechanickým poškozením, vzlínající vlhkostí a poškozením solemi. Nezapomeňte, že venkovská stavení nebývala izolovaná proti zemní vlhkosti. Voda se odpařovala podlahou nebo okolím stavby, pomáhaly třeba kořeny blízké lípy. Když už voda pronikla do zdiva, vsákla se do vápenné omítky a odpařila.

V rámci rekonstrukce venkovských chalup vyžadují většinou výměnu původně netěsnící okna.
Chalupy jsou hitem. Náročná údržba a opravy ale mohou zájemce odradit

Když se omítka nasytila ve vodě rozpustnými solemi, stačilo otlouci sokl a natáhnout novou. Zdivo zůstávalo chráněno. Pokud už jste si koupili chalupu, kde musíte vlhkost způsobenou chybějící izolací řešit stavebními zásahy, poslouží vám nasákavá vápenná omítka jako dočasná a velmi účinná ochrana zdiva, než problém vyřešíte.

Domečky z hlíny

V českých i moravských regionech najdete hodně chalup, postavených z vepřovic či kotovic, jak se říká nepáleným cihlám z jílu, písku, vody a pojiva. Hlína jakožto přírodní stavební materiál je opět v kurzu, se sháněním informací či potřebného materiálu jistě problém mít nebudete.

Pouštíte-li se do rekonstrukce, měli byste vědět, že s běžnou zedničinou nevystačíte. Poškozená místa, spáry a praskliny byste měli opravovat stejným materiálem, z něhož je dům postaven.

Hliněné zdi potřebují dýchat, nesvědčím jim vlhko. Příliš radikální stavební zásahy v objektu, třeba výměna oken, dodatečná izolace základů nebo pečlivé zateplení, mohou vyvolat opačný extrém – nerovnoměrné vysychání stěn a v konečném důsledku až narušení obvodového zdiva.

Při renovaci musíte zbavit stěny všech nánosů a přizdívek, ať už jde o izolace, nebo cementové omítky. Osekávání bývá náročné, protože omítka držívá na drátěném pletivu. Hlínu nepodceňujte. Když se rozhodnete vybourat do stěny z kotovic třeba otvor pro dveře, překvapí vás pevností podobnou betonu.

Na obnažené hliněné zdivo patří hliněná omítka, na trhu najdete spoustu hotových směsí. Omítku budete nanášet rukama a vyhlazovat dřevěnými a kovovými hladítky. Až hlína na stěnách vyschne, prospěje jí ještě natření vápenným mlékem.

Ložnice ve stáji

Součástí starých usedlostí bývaly také hospodářské místnosti a budovy. Stodoly, chlévy, sýpky, komory, dílny nebo stáje můžete svépomocí proměnit v příjemné bydlení, které si díky klenbám a kamenným stěnám zachová tradiční ráz. Nabízí zároveň daleko širší možnosti pro citlivé zabudování moderních prvků.

Soběstačný dům je parádní vizí do budoucna
Unikát v lesích u Krumlova. S tímto domem se můžete cenám energií smát

V případě jihočeské roubenky, kterou jsme vám představili v úvodním textu, slouží stodola jako letní obývák s velkým krbem. V nově vytvořeném patře vznikly zaizolované pokojíky pro hosty, které mají vlastní vytápění. Kamenné stěny uvnitř zůstaly úplně odhalené, zachován byl také původní krov.

Než se pustíte do rekonstrukce hospodářských prostorů na své chalupě, ujasněte si, jakému účelu budou sloužit, a se zkušeným projektantem si připravte náčrty rozvodů elektroinstalace a vody. Promyslete si, jak bude pokoj vytápěný, jestli máte k dispozici napojení na komín.

Ze všeho nejdřív vás ale čeká zevrubné čištění. Prostory, v nichž přebývaly kozy, krávy, prasata nebo ovce, si drží charakteristický odér ještě mnoho let. Kamenné i cihlové stěny a podlahy nebývají od základů izolované, pravděpodobně se budete muset pustit do křížku s plísní a vlhkostí. Takže pryč s krytinami na zemi i na stěnách. Ze stěn oklepejte i uvolněnou omítku. Pomohou vám třeba rotační kartáče na vrtačce a různé čisticí nástavce na úhlovou brusku.

U vlhkých či zasolených kamenných stěn musíte pečlivě vyškrábat a vyčistit i spáry. Práci vám může ulehčit rovněž tlaková myčka, vzduch z kompresoru, výkonný dílenský vysavač a různé smetáčky a štětce. Pak ještě přidejte chemické čištění, třeba léty osvědčené výrobky značky SAVO.

Jsou-li pod omítkou schované zdi z pískovcových kvádrů nebo opuky, vyplatí se osekávat ji ručně a opatrně. U pískovce je třeba postupovat obezřetně i při čištění ocelovým kartáčem, který může při příliš intenzivním nasazení poškodit povrch kamenů. Jestliže trápí objekt vlhkost, čeká vás podřezání stěn a vložení dodatečné hydroizolace, použít lze chemickou injektáž.

Teď přichází na řadu uložení elektroinstalace. Kabely lze umístit do spár mezi kameny, vypínače bude však nutné zasekat. Pokud zachováte obnažené cihlové klenby nebo kamenné zdi bez omítky, čeká vás jejich spárování. Na trhu k tomu najdete speciální přípravky. Ve finále nezapomeňte na ošetření penetračními prostředky. Sice povrch kamene částečně uzavřou, ale stěny budou dýchat.

Teplo domova
Jsou v domě lepší kamna, nebo krb? Je nutné si uvědomit několik věcí

Dalším krokem bude pravděpodobně úprava podlahy. Neobjedete se bez hydroizolace a betonové desky, možná pokládky vodovodních a odpadních trubek, případně instalace topných rohoží podlahového vytápění. Hospodářská stavení mívala z pochopitelných důvodů malá okénka, vlastně jen zasklené kovové rámy. Nejsnadnější možností je výměna oken, zřejmě je budete muset nechat vyrobit na míru, aby seděla do původních otvorů.

Když se rozhodnete pro větší přísun denního světla, hledejte řešení, které bude souznít s kamennými stěnami. Nabízí se například možnost udělat větší otvory, umístit překlady a dozdít, aby seděly k velikosti oken. V místnosti díky tomu budete mít po omítnutí k dispozici široké parapety a zvenčí šambrány. S rázem stavení budou ladit nové dveře, které se typově blíží tradičně používaným, například dvoukřídlým.

Nepřátelé trámů a podlahy
Než se pustíte do stavebních zásahů, měli byste pozvat odborníka, aby zhodnotil kondici dřevěných konstrukcí. Nenechte se ošálit zdánlivě nepoškozeným povrchem trámů, uvnitř může být všechno jinak.

Ničivá bývá především invaze dřevokazných hub a hmyzu. Spory dřevokazných hub přečkají spoustu let jako spící. Jenže stačí, když do krovu začne zatékat, a problém je na světě. Známkou hniloby způsobené vlhkem je tmavé a na omak měkké dřevo.

Obávaným predátorem je dřevomorka domácí, která ničí hnilobou především jehličnaté dřevo, dokáže však poškodit i zdivo, o textilu nebo papíru nemluvě. Trámovka zase věrna svému jménu způsobuje hnědou hnilobu, která zničí vnitřek trámů. Pokud si chcete být jisti, že jsou vaše trámy zdravé, je na místě provést mykologický test.

Pokud se přítomnost dřevomorky či dalších hub potvrdí, je nutné v první řadě odstranit zdroje vlhkosti. Napadené dřevo, včetně zdánlivě zdravého, budete muset do vzdálenosti nejméně půl metru od místa viditelného napadení odstranit. V případě podlahy musí pryč také související konstrukce, třeba částí roubení stěn. Napadené dřevo spalte. Ověřte si, jestli není houba rozšířená ve zdivu či ve spárách mezi cihlami.

Všechny plochy, kde byl zaznamenán výskyt dřevokazné houby, musíte chemicky ošetřit. Pořádnou neplechu dokáže napáchat také dřevokazný hmyz. Nejen trámy a podlahy, ale taky nábytek, okna nebo dveře napadá červotoč proužkovaný. Larvy tesaříka krovového si s chutí smlsnou na venkovních plotech i vnitřních krovech či podlahách.

Přítomnost hodujících larev ohlašuje vrzavý zvuk. Nepotěší ani pilořitka velká či mravenci dřevokazi, kteří žijí v symbióze s červotoči a tesaříky a navíc přinášejí do dřeva houby a plísně. Naštěstí na trhu najdete impregnační přípravky, které vám pomohou jak s likvidací hmyzu, tak dřevokazných hub a plísní. K ničení červotočů lze využít také mikrovlnné záření.