Pavle, je to pro vás druhý postup na evropský šampionát. Máte pocit, že jste se letos více podílel na postupu?

Myslím, že více jsem se na tom podílel před dvěma roky, protože jsem absolvoval celou přípravu. Takže z hlediska tréninku určitě, ale jestli i bodově, to si nepamatuji (v minulé kvalifikaci Pavel Houška odehrál osm zápasů, dal jednapadesát bodů a měl průměr 6,4 – pozn. red.).

Poprvé jste nastoupil do utkání po dvou trénincích. Jak jste se cítil?

Cítil bych se líp, kdybych měl odtrénováno, ale na to se nedalo hledět. Snažil jsem se hrát, jak nejlépe jsem mohl. Byla tam spousta chyb. Většina z nich by se dala odstranit větším trénováním a sehráním s klukama. Nakonec se postoupilo, a tak celkově jsem spokojený.

Když pomineme epizodní roli v domácím zápase proti Maďarsku, v utkání proti Gruzii jste dostal první výrazné minuty a na starosti jste měl nejlepšího hráče prvního duelu Pačulju. Jak se brání takové eso?

Nebránil jsem ho jenom já, my jsme se na něm střídali s Ondrou Balvínem. Pačulja je zkušený hráč ve hře jeden na jednoho, ne nadarmo se dostal do NBA.

A vaše trojky?

To byla přidaná hodnota tak zvaně na falešku (smích).

Myslíte, že byly tím impulsem pro výrazné vítězství?

Jakákoliv situace, se kterou se tolik nepočítá, tým nakopne. Ty moje trojky byly jednou z nich. Nesmíme zapomenout třeba na trojku od Satyho (Satoranský) nebo průnik Jirky Welsche. Postupně se chytli všichni, dodali jsme si sebevědomí a to bylo důležité.

Myslíte, že byla vaše hra moment překvapení pro Gruzii?

Hlavně to byl moment překvapení pro mě (smích).

K nezapomenutelným košům patří i poslední střela v Maďarsku šest vteřin před koncem. O čem jste při tom přemýšlel?

Předně ta střela byla chyba, měl jsem driblovat a vůbec nestřílet. Já jsem si totiž myslel, že můžeme prohrát do šestnácti bodů a přesně šestnáct je už postupový klíč pro Maďary. Proto jsem střílel. Jsem rád, že to tam padlo (s úlevou).

Ceníte si takového koše?

Takové body na chvíli zahřejí u srdce, ale více si cením postupu.

Příští rok zase plánujete  přijít jen na zápasy, když se to letos osvědčilo?

Já doufám, že nebudou žádné důvody k tomu, abych se nemohl zapojit do přípravy od začátku. Jak jsem říkal, společný trénink mi chyběl. Člověk lépe zapadne do týmové chemie.

Nedobírali si vás spoluhráči v Nymburce, že jste utekl čtrnáctidenní přípravě s týmem?

Tohle mi kluci snad odpustili (úsměv). Tedy alespoň myslím.

Pavel Houška v letošní kvalifikaci

Pavel Houška odehrál ve čtyřech zápasech šedesát tři minut, v průměru tedy necelých šestnáct minut na zápas. Nastřílel však třicet devět bodů, což ho s průměrem 9,8 bodu na zápas zařadilo na druhé místo mezi spoluhráči z reprezentace. Kdybychom hodnotili bodovou produktivitu na odehranou minutu, tak byl Pavel Houška vůbec nejlepší. Průměrně dal jeden bod každou minutu a 37 sekund. Druhý nejlepší v této statistice Patrik Auda potřeboval na bod o 20 sekund více a nejlepší střelec týmu Tomáš Satoranský 2 minuty a 18 sekund.
Z hlediska střelby byly nezapomenutelné dva zápasy. Doma proti Gruzii, kdy Pavel nastřílel třináct bodů včetně tří trojek ze čtyř pokusů a poslední koš v utkání v Maďarsku.

TOMÁŠ LAŠ