Sobota, těsně před osmou večerní. Právě končí utkání Nymburk – Sadská. Domácí vítězí vysokým rozdílem třiatřiceti bodů 107:74. Příznivci Nymburka sborově skandují „Hoši děkujem…“. Hráči Sadské mizí v šatně, v hlavě mají zřejmě další zápas Mattoni NBL, nebo úplně něco jiného.

Proti Nymburku neměli velkou šanci zvítězit. Sedmdesát čtyři bodů je uspokojuje. „Vždyť evropský tým Turów Zhořelec jim dal jen 61 a 68 bodů,“ honí se jim možná v hlavě. Navíc poměr doskoků 28:25 hovoří pro Sadskou.

Na světelné tabuli ještě svítí konečný výsledek, poslední diváci pomalu opouštějí halu. Domácí hráči ovšem po „děkovačce“ nemizí v šatně. Se sklopenou hlavou se schází u své lavičky. Bude totiž trénink! „Nevídané,“ shodli by se nejspíš sportovní odborníci. U náročného izraelského trenéra Muli Katzurina nic neobvyklého. Jednou dokonce po vítězném, ovšem z pohledu trenéra nepovedeném utkání proti Pardubicím, kde dal rozehrávač hostů Sanders 36 bodů, vyhnal Katzurin své svěřence k tréninku ještě před rozbřeskem. Údajně museli běhat tolikrát kolem haly, kolik dal právě Sanders bodů. Další perlička: Povídá se o tom, že po návratu z přípravného turnaje pozdě v noci, byl rozdíl mezi nočním příletem a ranním tréninkem asi čtyři hodiny.

Nikdo z hráčů si nedovolí při tréninku ani později v médiích kritizovat Katzurinovy metody. Určitě by hrozilo minimálně prodloužení tréninku. Každopádně Nymburk je několikanásobným mistrem republiky, míří už za pátým titulem a jeho úspěchy v evropském pohár ULEB jsou neoddiskutovatelné. Zřejmě slušný oddíl, a hlavně trenér…