Jaký byl let?
Let byl v pohodě. Sice to bylo dlouhé, ale byl jsem na to připravený. Uvidíme, co se mnou udělá časový posun.

Jak vypadal váš týden před odletem?
Strávil jsem hodně času s rodinou, přeci jen je teď uvidím jen přes telefon. Taky jsem před odletem do Česka uspořádal takovou rozlučku, menší večírek s kamarády a rodinou. Teď jsem v Nymburce a jsem připravený se od čtvrtka zapojit do tréninku.

Je to poprvé, co jste takhle daleko od domova?
Ano, je. Poslední rok jsem hrál za Oklahomu, což bylo taky docela daleko od domova, ale pořád na jednom kontinentu. Musím to brát profesionálně, moje první smlouva mě zavála za moře… A tak to prostě je.

Mike Dixon (bývalý hráč Nymburka) je prý váš bratranec. Dal vám nějaké tipy nebo rady?
Řekl mi všechno důležité o týmu, popsal mi město jako takové. Bylo to pro mě lehčí sem přijít, když jsem už předem věděl celkem už dost informací o místu a týmu.

Kdy budete umět nějaká první česká slovíčka?
(smích) Tak to nevím jistě, ale samozřejmě se tu chci také rozvíjet ne jenom v basketbalu, ale i jako osobnost, což znamená učit se novým věcem, novému jazyku.

Jaká budou asi vaše první česká slovíčka?
Myslím si, že něco jako „How are you doing? – Jak se máš?, nebo Thank you – Děkuji“. Možná i nějaká nespisovná (smích).

Je pro vás lehké učit se cizí jazyky?
No, cizí jazyky se zrovna lehce neučím …, ale věřím, že čím tady budu delší dobu, tím více slov budu umět. Abychom si na konci sezony spolu udělali rozhovor v češtině, tak to asi nezvládnu (smích). 

Tomáš Laš