Danielo, jaké byly vaše basketbalové začátky?

Basketbal hraji přibližně od svých šesti let a k tomuto sportovnímu odvětví jsem přišla tak trochu náhodou. Chodila jsem na různé kroužky, zkoušela jsem fotbal nebo florbal, ale u basketbalu jsem jako u jediného zůstala.

Který byl váš první klub a kde všude jste hrála?

Prvním klubem byl BC Kolín a ve třinácti letech jsem začala dojíždět do Hradce Králové. V dorosteneckém věku jsem hrála za Pečky první ligu a pak jsem přestoupila do Nymburka.

V Nymburce hrajete za B – tým druhou ligu, tedy o dvě úrovně nižší soutěž. Má pro vás start ve druhé lize nějaký význam?

Rozhodně má. Druhou ligu si užívám, dostávám hodně prostoru hrát a získávám zkušenosti od starších a zkušenějších spoluhráček. A v ženské basketbalové lize se teprve otrkávám a užívám si každý moment na hřišti.

Rozhodla jste se pro Nymburk, protože vaším cílem bylo zahrát si ŽBL?

Kdepak, nečekala jsem, že bych se mohla dostat na soupisku A – týmu. Šla jsem do Nymburka s tím, že budu hrát druhou ligu jen tak pro radost. Párkrát jsem ale byla pozvána trenérem Kuruczem na tréninky s áčkem a nějak se mi to začalo líbit. Basket v ŽBL je úplně jiný než v dorostu a nebylo lehké se hned začlenit. Trvalo mi to tak tři měsíce, než jsem se cítila více jistá.

Čeho se hráč – nováček bojí v lize nebo dokonce Eurocupu nejvíce?

Abych neudělala nějakou hloupou chybu jako naivně ztratit balón nebo dát airball (střela, která se vůbec nedotkne koše – pozn. red). Pokud hrajeme doma, jsem mnohem více nervózní než na venkovních palubovkách. Věřím, že se to postupem času zlepší.

Hrála jste v týmu první ligy a hrajete v družstvu z druhé ligy i nejvyšší soutěže. Je v tom nějaký rozdíl kromě vyšší úrovně samotného zápasu?

Největší rozdíl je vidět v přípravě na zápasy. V ŽBL se rozebírá každý soupeř dopodrobna, zatímco v první lize se řekne jen pár základních údajů o protivníkovi. Vůbec si třeba nepamatuji, že bychom se extra připravovali na akce soupeře.

Máte nějaké další basketbalové plány?

Určitě bych chtěla dál hrát ve druhé lize, tam mě to moc baví… No a snad mi budou přibývat také minuty v ŽBL.

TOMÁŠ LAŠ