Petře, získal jste dvanáctý titul v řadě. Je ve vaší kariéře mimořádný?

Není. Hodnotu titulu beru od prvního do klubového šestnáctého a mého dvanáctého úplně stejně. Pro mě je to odměna za dobře vykonanou práci a na to nemá pořadové číslo žádný vliv.

Nehecovali jste se s Láďou Sokolovským během sezony?

Ani ne. Nemám to zapotřebí a Láďa taky ne. Já myslím, že Láďa to musel očekávat od prvního dne, kdy jsem přišel do Nymburka. Možná si ale říkal: „Určitě v Nymburce tak dlouho nevydrží!“ (smích). Titul je prostě pokračování mé práce a práce klubu. Pozor, já ještě nekončím a jedu dál!

Pamatujete si ještě na svůj první titul?

Jéje, to už je tak dávno. U mě je alespoň ta jistota, že jsem všechny získal v Nymburce (smích). Ovšem ani si teď nemohou uvědomit, s kým jsme hráli a jestli jsme vůbec hráli poslední zápas doma nebo venku.

Je pro vás lepší slavit doma?

Určitě je to lepší než na venkovním hřišti, hlavně proto, že venku není na poslední zápas tolik našich fanoušků jako v Nymburce. I když je cesta autobusem domů po zisku titulu většinou veselá, já to mám raději doma.

Co pro vás znamená zisk mistrovského titulu?

Konec sezony a začátek volnější dnů (smích). Především je to splnění cílů klubu.

Ovlivnil brzký konec v Lize mistrů dokončení sezony bez prohry?

O tom jsem nepřemýšlel. Možná pokud bychom hráli BCL dál, menší nesoustředění by mohlo přijít. Takhle jsme měli více času a soustředili jsme se jen na českou ligu.

Bylo už v play off hybným momentem udržet sezonu bez prohry?

My jsme to nijak neřešili. Nejvíce jste nám to připomínali vy, novináři (smích). Přiznám, že ve finále už jsme si to i my uvědomovali, ale možná to bylo jen proto, že každá prohra by znamenala prodloužení sezony a my jsme chtěli odpočívat (smích).

Byla nedávno skončená sezona něčím zapamatovatelná?

Nemyslím, že by byla nějakým momentem výrazně odlišná. Liga se stává v posledních dvou třech letech vyrovnanější. Týmy na druhém až osmém místě se mohou navzájem porážet a v každém kole může přijít nějaké překvapení.

Přesto se říká, že semifinále bylo předčasné finále. Máte stejný názor?

Se vším respektem k finálovému soupeři mělo Olomoucko v play off asi nejlepší formu ze všech týmů pod námi. Ovšem mistrovský titul by měl náležet týmu s nejlepším výkonem během celé sezony a Olomoucko si „zavařilo“ svým umístěním na čtvrtém místě, a proto s námi nemohlo jít do finále, ale potkali jsme se dříve.

Co plánujete pro následující dny a týdny?

Čtrnáct dní až tři týdny po konci budu aktivně odpočívat. To pro mě znamená jezdit s kamarádem z Poděbrad na kole. Ve třetím týdnu už budu chodit běhat a od poloviny června začnu aktivačně regenerovat svoje tělo. Od desátého července už bude moje příprava mít vzrůstající tendenci a začnu zařazovat i halu. Konečně bude čas na jógu a taky po loňském výpadku zaviněném zraněnou achilovkou přijde beachvolejbalová sezona. Doufám, že si už Hubis (Michal Hubálek – team manager – pozn.) našel parťáka, ať si můžeme s Marikou (manželkou) s nimi zahrát!

Týmová příprava začíná až poslední týden v srpnu a vy už chcete začínat v polovině června přípravu!? Nespletl jste se o měsíc?

Já už si v tomhle věku nemohu dovolit vypadnout na dlouhou dobu (smích).

Tomáš Laš