Jaký byl Váš basketbalový život v České republice?
Moc jsem si tady basketbalový život užíval. Mohl jsem ukázat svoje schopnosti, to co umím. Z tohoto pohledu to byly skvělé čtyři roky.

Jak se z Vašeho pohledu za 4 roky změnila úroveň české ligy?
Myslím, že liga se trochu zlepšila, speciálně pokud se bavíme o týmech hrajících špičku ligy, případně play off.

Ve které sezóně se Vám s týmem za celé čtyři roky pracovalo nejlépe?
Nejvíce potenciálu a talentu v týmu jsme měli minulou sezónu. Většího úspěchu jsme ovšem dosáhli letos. Vždy se při hodnocení díváte na výsledky. Na Vaši otázku odpovím jinak – jako nejlepší sezónu hodnotím tu letošní, získali jsme titul, pohár a hráli čtvrtfinále Eurocupu.

Čím byla práce v Nymburce odlišná od Vašich ostatních angažmá?
Lišilo se to hlavně z pohledu zahraniční versus domácí angažmá. Domácí angažmá v Izraeli bylo jiné proto, že mluvíte stejným jazykem, jste v domácím prostředí a to Vás předurčuje k tomu, abyste dělal mnohem více věcí kolem. V České republice, jsem nemusel a ani nemohl řešit jiné věci. Koncentrace byla jen a pouze na basketbal. A to je pro kouče jednoznačně lepší.

Když se bavíme o rozdílech mezi ČR a Izraelem, jsou izraelští hráči v něčem jiní než čeští?
Trochu tam rozdíl je, ale to je normální, v každé zemi žijí jiní lidé. Spíše bych ale řekl, že se hráči moc neliší, jedná se o basketbal a ten je všude stejný a je jedno, jestli jej hraje Čech, Izraelec, Němec nebo Řek. Mentalita může být jiná, ale basket zůstává stejný. Ale pokud se budeme bavit o konkrétních hráčích, tak třeba Petr Benda je lepší než jakýkoliv Izraelec na jeho pozici. Platí, že česká špička je srovnatelná s izraelskou.

Cítili jste někdy nedůvěru ze strany vedení klubu k Vašim trenérským postupům?
Už od první chvíle, kdy jsem přijel do České republiky, platilo, že co jsem chtěl, to tak bylo. Tak to nastavil prezident Jansta a já jsem nikdy neměl problémy s nikým z vedení klubu, ať to byl pan Šimeček nebo pan Šístek. Naše soužití bylo založeno na vzájemné spolupráci.

Nechal jste se někdy ovlivnit vedením klubu v některých věcech?
Kdyby mi někdo v klubu řekl, jak mám dělat svoji práci, tak bych si okamžitě sbalil kufr a odletěl prvním letadlem.

Kdy jste se v ČR cítil špatně?
To se nikdy nestalo. Nikdy jsem neměl problém, nikdy jsem se zde necítil špatně.

Ani po žádném prohraném zápase?
Samozřejmě. Po každém prohraném zápase se vždy cítíte špatně. Ale člověk musí být silný a druhý den znova pracovat.

Co považujete za svůj největší úspěch za ty čtyři sezóny, které jste v Nymburce strávil?
Za prvé si myslím, že můžu tvrdit, že každý hráč, který pode mnou v Nymburce hrál, se zlepšil. Za druhé jsem přinesl jiný styl basketu a nyní se mu přizpůsobuje mnoho českých klubů. A za třetí naše úspěšné tažení Evropou, kdy jsme poráželi týmy velkých jmen, a i tyto týmy jsme většinou donutili k tomu, aby hráli naším stylem, ne jejich.

Je větší úspěch vyhrát čtyřikrát titul nebo být úspěšný na evropské scéně jako letos?
Je to jiné. Prezident Jansta dával vždy následující cíle: vyhrát titul, vyhrát pohár a hrát dobře v Evropě. Takže v Čechách jsme udělali to, co se od nás očekávalo a v Evropě jsme předčili očekávání. Nevím, co je důležitější, ale fakt, že jsme byli úspěšní v Eurocupu změnilo pohled Evropy na Nymburk, změnilo to image klubu. Všichni v basketbalové Evropě nyní znají Nymburk.

TOMÁŠ LAŠ