Zatímco u spalovacích motorů byly po léta zásadními tématy spotřeba a emise, v případě vozidel elektrických je to dojezd a rychlost nabíjení. Konstruktéři společnosti Volvo letos na jaře uvedli “staronovou” koncepci, která posouvá obě zmíněné veličiny o hezký kus kupředu. Faceliftované modely XC40 a C40 jsme si mohli důkladně prohlédnout a krátce projet v okolí švédského Göteborgu, kde má automobilka své sídlo. 

Po dlouhých pětadvaceti letech bude Volvo znovu prodávat vozy s pohonem zadní nápravy. Končícím zadohnaným modelem bylo Volvo 940 a definitivně poslední vyrobený kus sjel z výrobní linky v Torslandě 5. února 1998. Dvě dekády nato začala švédská značka na obdobné koncepci pracovat znovu a výsledek letos představuje v modernizovaných modelech XC40 a C40. Tentokrát se tedy zadní náhon nebude párovat s řadovými šestiválci, nýbrž výhradně s elektromotory

Velké změny pod kapotou

Na první pohled si u modelů XC40 Recharge a C40 Recharge “faceliftu” ani nevšimnete. Zvnějšku jsou změny skutečně minimální - nový design s lepší aerodynamikou dostaly 19” ráfky, u zadohnané verze byl o centimetr snížen podvozek, přibyly dva nové odstíny lakování - šedozelená Sage Green Metallic a světle modrá Cloud Blue.

Skutečná revoluce se však odehrála pod kapotou, kde je pohonná soustava kompletně nová. Hlavní roli zde hraje elektromotor s permanentními magnety, vzniklý takříkajíc ve vlastní dílně Volva -  v centru výzkumu a vývoje přímo v Göteborgu. „Pro Volvo jde o nesmírně významný krok, neboť je to vůbec poprvé, co jsme celý motor navrhli a vyvinuli sami,” říká Anna Köppen, vedoucí oddělení vývoje elektrických pohonných ústrojí, a vysvětluje, jaké výhody toto rozhodnutí přineslo značce i zájemcům o její vozy. “Zatímco dříve jsme motory kupovali od dodavatelů, nyní máme stoprocentní kontrolu nad naladěním celého pohonného systému, včetně softwaru. Díky vlastnímu vývoji i výrobě se do auta dostává motor postavený přesně na míru potřeb našich i našich zákazníků.” 

Prototypů vzniklo 13 generací 

Nová strategie, v jejímž rámci by v budoucnu měly vznikat další motory, odstartovala již roku 2018, nešlo tedy o rozhodnutí motivované pandemickou krizí a problémy s dodavatelskými řetězci. Podle projektového manažera Håkana Lennströma, který měl vedení projektu na starosti, vývoj trval pět let a vzniklo celkem třináct generací prototypů, než se podařilo dosáhnout optimální kombinace efektivity, hustoty výkonu, točivého momentu a dalších klíčových faktorů.

Ruku v ruce s zastavěním vlastního motoru šlo přesunutí hnací síly z přední nápravy na zadní. Důvod pro změnu koncepce vysvětluje Johan Andersson, produktový ředitel pro hardware elektrických pohonů: “Jedním z hlavních důvodů, proč jsme se rozhodli využít u plně elektrických modelů Volvo XC40 Recharge a Volvo C40 Recharge konstrukci s pohonem zadních kol, je architektura umožňující zvýšit výkon motoru pohánějícího zadní nápravu. Existují určité limity omezující množství síly, kterou je možné přenést na silnici přes přední kola, využívaná pro řízení vozu. Díky přesunutí výkonnějšího motoru dozadu může vůz kontrolovaným způsobem dosáhnout požadované trakce.“

Dva modely, tři motorizace

Celkem budou v nabídce tři nové varianty pohonných jednotek - jedna s pohonem všech kol (AWD) a dvě s pohonem zadních kol (RWD), které se budou lišit dojezdem. 

Varianta Single Motor (jednomotorová) se standardním dojezdem je poháněna synchronním elektromotorem s permanentními magnety a má výkon 175 kW (238 koní). Oproti končící jednomotorové variantě s pohonem předních kol a silou 170 kW jde o výkonové navýšení o 3 %. Kapacita baterie 69 kWh zůstala stejná. Celkový dojezd podle WLTP (kombinované jízdní prostředí) stoupl u modelu XC40 Recharge z 425 na 469 km, u modelu C40 Recharge z 438 na 478 km.

Verze Single Motor s prodlouženým dojezdem nabídne o 8 % vyšší výkon 185 kW (252 koní) a k tomu zvýšenou kapacitu baterie ze 69 na 82 kWh. Dojezd narostl u modelu XC40 na 575 km a u modelu C40 na 582 km, zlepšila se rovněž maximální rychlost nabíjení DC proudem, a to ze stávajících 150 na 205 kW. Nabití akumulátoru z 10 na 80 % teď trvá přibližně 28 minut.

Stejnou větší baterii a zvýšenou rychlost nabíjení dostaly také modely Twin Motor - tedy dvoumotorové s pohonem všech čtyř kol. Zadnímu elektromotoru s permanentním magnetem o výkonu 183kW zde napomáhá ještě menší 117kW asynchronní elektromotor umístěný vpředu. Celkový výkon činí 300 kW (408 koní) a točivý moment 620 Nm. 

Poprvé za volantem

Krátké svezení v okolí Göteborgu prozradilo, že jízdní vlastnosti, které nová zadohnaná koncepce avizuje, nejsou jen prázdným slibem. “Kromě efektivity byla naším cílem i příjemnější sportovnější jízda, kterou naši zákazníci určitě ocení,” doplňuje Anna Köppen k výhodám pohonu zadní nápravy, které v případě elektromobilů doplňuje nízké těžiště.  Perfektně naladěný komfortní podvozek a skvěle odhlučněná kabina činí z elektromobilů Volvo klidné přepravní kapsle, jimž dodávají na útulnosti třeba i mimořádně pohodlné sedačky s čalouněním z udržitelně získávané ovčí vlny.

Na videu si můžete prohlédnout nové Volvo XC40 Recharge a vydat se s ním na projížďku po švédském pobřeží:

| Video: Youtube

Na klikatých silničkách vynikne ještě lepší stáčivost a dobrá ovladatelnost. Záleží jen na řidiči, zda si bude chtít užít klidnou jízdu a kochání krajinou, nebo dynamičtější svezení. Při dodržování rychlostních limitů procenta z baterie ubývala dle očekávání pomalu. Vzhledem k předchozím zkušenostem s elektrickými Volvy a jejich hospodaření s energií není důvod se obávat, že by papírového dojezdu nebylo možné dosáhnout. 

Známe české ceny

V kontextu rychlého zdražování zájemce o elektrické Volvo potěší, že ceny obou faceliftovaných modelů nijak významně nenarostly. Malé SUV XC40 bude v jednomotorové verzi se standardním dojezdem dostupné od 1 259 000 korun, s prodlouženým dojezdem od 1 319 000 korun a ve dvoumotorové AWD verzi od 1 489 000 korun.

U C40 jsou ceny odstupňovány od 1 299 000 Kč za RWD se standardním dojezdem, přes 1 359 000 Kč za RWD s prodlouženým dojezdem až po 1 529 000 Kč za čtyřkolku se dvěma motory.