Dnes už se málo ví, že první malý motocykl, který se začal nabízet v poválečném Československu, se vyvinul z typu Jawa 50 typ 359, což bylo vlastně motokolo. 

Komunističtí funkcionáři také dlouho řešili, kde by se měl nejlevnější motorový dopravní prostředek nabízený československým občanům vyrábět. Nakonec padla volba na Povážské strojírny ve slovenské Povážské Bystrici, kde již v roce 1951 skončena produkce malého motocyklu Manet.

Na jaře roku 1955 se dokončila příprava výroby a do konce roku se smontovalo 3 556 kusů pro zákazníky. Ovšem záhy se ukázalo, že výroba začala předčasně a motocykl, který se oficiálně jmenoval  Jawa 50-Pionýr, má řadu much a na vedení strojíren se valily stížnosti a reklamace.

Stroj i ve vyobrazení na dobových prospektech si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.

Během prvního roku výroby museli konstruktéři za pochodu vymyslet pět desítek úprav. Jak uvádí Alois Pavlůsek v knize Motocykly Jawa 50-90 cm3, například bylo třeba upravit řazení, protože jezdcům neustále vypadával zařazený druhý a třetí rychlostní stupeň.

Spousta původně navržených dílů nebylo dostatečně dimenzováno. Proto se musely kvůli zpevnění přdat další tři prolisy na plechy kapotáže pod typickém sedlem, bylo nutné stejným způsobem zesílit držáky blatníků (a na zadní dokonce ještě jeden přidat), zesilovala se rovněž páka nožní brzdy. Nepříliš úspěšně se technici snažili napravit rovněž ucpávající se karburátor.

Tovární Jawa 350 pro seriál závodů Mistrovství světa z konce šedesátých lete - zřejmě technicky nejdokonalejší motocykl té doby
Závodní moped i české stroje pro závody mistrovství světa: Muzeum v Hořicích zve

Ke snížení poruchovosti samotné pohonné jednotky přispěl nový způsob odlévání. Místo lití do pískové formy se začalo využívat přesnější a rychlejší ve vstřikovacím lisu.

Přesto šlo ve své době nepochybně o špičkový strojírenský výrobek. I když způsob odpružení zadního kola v kyvné vidlici pomocí vinuté pružiny pod sedlem již před druhou světovou válkou využili konstruktéři některých drahých a sportovních motocyklů, v této kategorii lidových strojů se jednalo o unikátní řešení.

Existovaly také zelené, modré a v odstínu "slonová kost"

Pohonným agregátem byl dvoutaktní jednoválec se zdvihovým objemem 49,8 cm3, který poskytoval nejvyšší výkon 1,6 koňské síly při 5000 otáčkách za minutu. Spojený byl s třístupňovou převodovkou ovládanou nožní pákou.

Motor spaloval směs benzínu a oleje v poměru 25-30:1. Zajímavostí je, že zátka nádrže, do které se vešlo 3,5 litru směsi, byla dimenzována tak, aby sloužila jako odměrka potřebného množství oleje pro přilití do litru benzínu. Spotřeba činila zhruba půldruhého litru na sto kilometrů.

Budova v Týnci nad Sázavou po rekonstrukci
Jawa začíná slavit 90 let. Výrobní závod prodělal zásadní modernizaci

Pod typické sedlo, které spočívalo na plechové části připomínající opravdu dřevěný pařez v lese, bylo možné umístit hustilku a nářadí. Sedlo se nejprve odklápělo do strany a po přidání madla dozadu pak směrem dopředu. Po celou dobu výroby byla Jawa 550 pouze jednomístná.

Jawy 550 neměly v sériové výbavě tachometr, protože maximální rychlost činila jen 45 kilometrů v hodině, ovšem na některé exportní kusy se tento prvek montoval.

Nejčastěji dnes můžeme vídat dochované kusy v typické "jawácké" červené barvě, ale bylo možné koupit tento malý motocykl také v modrém, či zeleném odstínu a dokonce v barvě slonová kost.

Jawy 550 se vyráběly v letech 1955 až 1958. Vrcholné produkce se docílilo v roce 1957. To jich vzniklo více než 47 tisíc kusů. Celková bilance tohoto typu se zastavila na čísle 106 111 exemplářů. Následníkem se stala Jawa 50 typ 555.