Takzvaný Hérakleitův zákon je jedním z celkem sedmi zákonů, které obecně definují vývoj společností nebo civilizací. A říká, že obvykle přesně ty faktory, které považujeme za prorůstové, jsou těmi, které se po jisté době ze své podstaty vyčerpají a v důsledku daný systém nevyhnutelně přivedou do období stagnace a krize. Okamžik dosažení vrcholu vývoje znamená zároveň počátek konce, okamžik zvratu a pozoruhodné proměny dobrých faktorů ve špatné, kdy se vývojová křivka prudce láme. Legendární tipping point – bod zlomu – skutečně existuje.

Tomáš Jindříšek
Spojí volbami rozdělený národ výběr nového prezidenta?

Jako klasický příklad tohoto zákona lze uvést růst byrokracie. To je fenomén na první pohled jednoznačně pozitivní – s rostoucí složitostí systému je třeba budovat i vrstvu odborných administrátorů různého zaměření, kteří jsou schopní systému rozumět, organizovat ho a spravovat, vybírat daně, kontrolovat ekonomické toky apod. Podobně je to například u budování hierarchicky členěné společnosti, která umožňuje rychlý přenos rozhodnutí a jejich realizaci. Po jisté době v takovém společenském systému dojde k tomu, že některé prvky systému začnou využívat a nakonec nutně i zneužívat svého dominantního postavení a systém se rozpadne na menší části.

Miroslav Bárta
je egyptolog a archeolog

Fungování Hérakleitova zákona je možné vyzkoušet za pomoci hlavních pilířů, na kterých vyrostla naše tzv. západní civilizace. Patří sem zejména svobodná věda, volnou soutěž, soukromé vlastnictví, osobní spotřeba, zdravotní péče a práce. To vše samozřejmě při dodržování etických principů. Když se na tyto faktory podíváme dnes, setkáme se u všech s narůstajícími problémy.

Pavel Kopecký
Politická štěstěna, aneb kdo spláče nad výdělkem

Zdroj: DeníkVědecké bádání je stále více a více svazováno úřednickými předpisy a přáními politiků, komerční poptávkou a komercializací obecně, které rozhodují o tom, co je dobré a co zbytečné (z krátkodobého hlediska); volná soutěž je podvázána předpisy a právnickou džunglí a dalšími negativními jevy, které dobře zná každý podnikatel a majitel firmy; soukromé vlastnictví je nahrazováno vlastnictvím anonymním a korporátním; spotřeba je stále více používána společně s masmédii k indoktrinaci početných segmentů populace, a to naprosto neproduktivním způsobem; nadto zaniká střední třída, která byla vždy a za všech okolností nositelkou stability a vzdělanosti; zdravotní péče se stává důležitou kartou v politických licitacích, kontroly rozpočtů a součástí technologie moci a konečně práce již dávno neznamená, že se člověk může realizovat a pracovat nad stanovené minimum, jak chce a uzná za vhodné. Když k tomu přidáme další ze sedmi zákonů, totiž že vyspělost a blahobyt

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza
Energošmejdi těží z vysokých cen

každé civilizace je limitován objektivně levnými zdroji energie, nemohu se ani tady při pohledu na raketový nárůst cen elektrické energie, plynu, surovin i emisních povolenek, ubránit mrazení v zádech.

Kolaps jako obvykle přichází po špičkách a bez klepání, nerozráží dveře. A znamená především skokovitý propad v životní úrovni dané společnosti v důsledku rychlé ztráty zdrojů. Tak se to alespoň jeví na základě analýzy dlouhých časových řad v rámci srovnávacího studia civilizací. Může se týkat i nás, co myslíte? Nebo jsme tak jiní, že ne? To si ostatně myslely všechny civilizace, které se v minulosti ocitly na vrcholu… Určitě se ale vyplatí přemýšlet o světě kolem nás i na základě sedmi zákonů, tak jak je definuje archeologie.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.