VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Baskytarista Říha: Dodneška jsem pankáč

Nymburk - Baskytarista Vojta Říha vzpomíná na punkové začátky vgaráži vPístech u Nymburka. „Zkoušeli jsme s bratránkem u nás v garáži a říkali si Hybrid Zona. Já jsem dodneška pankáč. Ne stylem oblékání a striktním životním stylem. Životním stylem trochu ano, ale vurčitých mezích. Snažím se na věci nekašlat, ale dělat je poctivě, svědomitě a profesionálně. Ale ten punkový přístup tam cítím. Blue Effect je také punková kapela (smích),“ řekl na úvod našeho rozhovoru.

31.12.2009 3
SDÍLEJ:

Vojta ŘíhaFoto: DENÍK/Ondřej Urbanec

Jak ses dostal do řad legendárního Blue Effectu?

Nahrávali jsme zrovna s Mindway v roce 2003 ve studiu. Tam mě zastihl telefonát od Radima Hladíka. Když se na druhé straně ozvalo: Tady Radim Hladík, čau, nemáš čas a nechceš si zahrát?, myslel jsem si, že si ze mě někdo dělá legraci. Chvíli jsem koktal a pak jsme si domluvili schůzku.

Kde jste to upekli?

V jedné pražské kavárně na Vinohradech. S Radimem Hladíkem přišel ještě legendární bubeník Flamenga Erno Šedivý, který se obnovení kapely účastnil. Dostal jsem výběrové cédéčko, abych si ho poslechl. Repertoár jsem se naučil a začali jsme zkoušet. Ve zkušebně jsem se seznámil s kytaristou a zpěvákem Honzou Křížkem a klávesistou Pavlem Bohatým.

Hrát v kapele s takovými legendami jako jsou Radim Hladík a Erno Šedivý, mě by odvezli…

S Ernem Šedivým v sestavě jsem absolvoval pět koncertů. Tehdy tu měla turné skotská legenda Nazareth. Organizátoři oslovili právě Hladíka, aby dal dohromady kapelu. Ještě si říkala Hladíkův Efekt. Se značkou Blue Effect byl Radim zatím opatrný. Do té doby nechával Hladík snad přes deset let spát elektrickou kytaru. O rok později začala skupina fungovat jako obnovený Blue Effect. Hráli jsme Sluneční hrob, Čajovnu a fláky od Flamenga.

Měl jsi problém přejít z punku a crossoveru do artrockové legendy?

Vůbec jsem s tím neměl problém. Pro mě to byla obrovská výzva v tom, že potkám na pódiu špičkové muzikanti a profesionály. Přistupoval jsem k tomu s obrovskou pokorou. Přistupuju s pokorou ke všemu, co dělám.

Vojta Říha prostě nemá v Blue Effectu teplé místečko?

Vojta Říha to nemá jisté. Pořád musím přemýšlet a přesvědčovat se, co dělat a jak to dělat. Hrát pro kapelu s maximální dávkou profesionality a psyché. Tedy toho, co do toho dám já sám. Protože naučit se basovou linku, kterou hrál někdo přede mnou, není tvůrčí profesionálnost. To je pouhá interpretace. Považuji se spíš za profesionálního fanouška baskytary. Neustále se učím od všech lidí v kapele a baskytaristů, které zahlédnu třeba v televizi.

Kromě normálních bigbítových koncertů hrajete i pravidelně akusticky.

I pro nás je to změna, protože když hraješ pořád elektrické koncerty, zapadají časem do určitého stereotypu. Akustické koncerty tě drží pořád ve střehu. Tam nepoužíváš žádné krabičky na změny zvuku. Máš sice kombo, ale to přenáší čistě jen to, co hraješ.

Je to těžší?

Je to o moc těžší, v akustice je to gró, ta pravda. Někdy jsem nadšený z akustického koncertu, protože může být kolikrát větší nářez, než bigbít.

Co Blue Effect a nové písně? Bez nich to jednou musí skončit.

Nechci se vymlouvat, ale visí to na textech. Bohužel textař, kterého jsme oslovili, je hodně vytížený. V jednání je nyní jiný textař, jehož jméno zatím neprozradím. Na jaře příštího roku bychom měli začít zkoušet nový materiál na novou desku. Hudebně už začínáme tvořit. Potenciál v kapele rozhodně je. Musí dozrát chvíle, kdy se řekne: Do práce.

Fanoušci už jsou lehce netrpěliví…

Opravdu není snadné navázat na tvorbu skupiny takového jména jako je Blue Effect. Je to do značné míry svazující. Hudebně by to mělo držet kontinuitu s tím, co je známé pro značku Blue Effect a zároveň by to mělo nabízet moderní nadstavbu. Zásadní linie ale musí zůstat. Tou linií je Radim Hladík. Na novém repertoáru bychom se měli podílet všichni, ale rozhodně on bude ten, kdo má právo veta. Radim určuje směr.

Nepřestěhuješ se do Prahy blíž ke všemu dění?

Určitě ne, já jsem tady spokojený. Když potřebuju jet do Prahy, sednu do auta, nebo do vlaku a jsem za 45 minut v centru. Neřeším nic, mně v Nymburce nic nechybí, dokonce bych řekl, že jsem se stal patriotem. Jsem rád, že tu je parta lidí, která je semknutá a jistým způsobem spolu komunikuje. Když nemám co dělat, vím, komu zavolat. Nebo jdu ven se psemNestou a za pět minut jsem v přírodě na Ostrově. Mám s ní už vyšlapané cesty.

Děkuji za rozhovor.

VIZITKA

Muzikant Vojta Říha alias Wojttech se narodil 22. března 1981 ve Znojmě. Od deseti let je v Nymburce. Absolvoval gymnázium v Poděbradech a kurzy baskytary na konzervatoři J. Ježka. Do „lidušky“ chodil na trubku a trombón. Jenže když uslyšel Guns N´ Roses, všechno bylo jinak. Prošel lokálními kapelami Hybrid Zona, Zákaz Dětem, Zády, nebo T.H.C. Většího úspěchu dosáhl v crossoverové skupině Mindway. Už šest let hraje na basu v legendárním Blue Effectu Radima Hladíka. Podíval se s ním i do Ameriky.

Autor: Lukáš Trejbal

31.12.2009 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Traktoriáda a výstava historických traktorů v Košíku

Kam za letní zábavou?

Ford Fiesta.
AUTOMIX.CZ
14

Dá se koupit spolehlivé auto za 50 tisíc? Tyto vozy mohou být výhrou

Hradozámecká noc na zámku Loučeň nabídne noční prohlídky až do rána

Loučeň – Nejlepší prohlídky ze zámecké nabídky nonstop až do rána a kapela Mirai. Tak bude vypadat Hradozámecká noc na zámku Loučeň, která se uskuteční poslední srpnovou sobotu, tedy 26. srpna. 

KRÁTCE: Most u Odřeps je zavřený

Nymbursko - Přinášíme vám krátké zprávy z regionu.

Zdravotní sestry se dočkají navýšení platů o dva tisíce korun

Střední Čechy - Sestry ve Středočeském kraji si polepší o dva tisíce hrubého. Středočeští zastupitelé na včerejším mimořádném zasedání rozhodli o poskytnutí státní dotace na platy sester ve výši téměř 43,5 milionů korun. Bodem jejich jednání bylo zároveň poskytnutí dotace na platy pracovníků v sociálních službách.

Ve slabikáři je kus naší rodiny, říká syn ilustrátora Junka

Kersko /ROZHOVOR/ - Hláška z filmu Slavnosti sněženek o tom, jak malíř Junek dotčeně odmítá slepit andělíčkovi prdýlku, protože je „akademickej malíř a udělal slabikář pro děti,“ patří mezi k národním klenotům. Na svého otce, malíře a ilustrátora Václava Junka, na náš nejslavnější slabikář, na Kersko a jeho rázovité obyvatele v čele se spisovatelem Hrabalem, vzpomíná při příležitosti výstavy mistrových ilustrací a obrazů v Kersku jeho syn, úspěšný spisovatel Václav Junek mladší.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení