Svoz odpadu je pro obce i lidi stále dražší

Obce nesouhlasí ani s tím, aby takto zvýšené ekologické daně byly centrálně přerozdělovány mimo jejich odpadové hospodářství.

Podle navrhovaného zákona ministerstva životního prostředí by se za sedm let mělo přestat skládkovat a komunální odpad by se měl začít spalovat. Spálení jedné tuny vyjde i se svozem přes dva tisíce korun. Náklady na svoz komunálního odpadu stoupají, důvodem je, že se zvyšují poplatky na skládkách. Je to jednoznačně proto, aby bylo výhodné odpad třídit, nebo spalovat.

OBRAZEM: Pod nymburskými hradbami si lidé připomněli boje Čechů proti Čechům

Obce se snaží jít cestou podpory zvýšeného třídění, a tím snížení množství odpadu odvezeného na skládku. Příkladem jsou Benátky nad Jizerou, kde pro ušetření udělali podle slov starosty Jaroslava Krále maximum.

„V roce 1994 jsme nakládání s odpady v Dolním Pojizeří vyřešili stavbou zajištěné skládky tuhých komunálních odpadů u nás. Skládka vznikla z mé iniciativy. Sehnal jsem zahraničního investora a stavba byla financována z městských peněz," vysvětlil Král.

Starosta Benátek se k připravovanému zákonu zatím moc vyjadřovat nechce. „Dokud nebude definitivní verze, je brzo na jakékoliv hodnocení," říká Jaroslav Král.

Například v Pátku na Nymbursku nenechali nic náhodě a motivují občany k intenzivnímu třídění odpadů už tři roky. Zavedli svozy papíru i plastů přímo od jednotlivých nemovitostí, aby lidé mohli třídit odpad rovnou doma. „Zatím náklady nestouply," je spokojený starosta Jiří Bulušek.

Také v Sadské se poslední dva roky snaží posunout dál. „Zavedli jsme sběr bioodpadu do popelnic, které poskytujeme občanům zdarma. K dnešnímu dni máme už přes 600 biopopelnic, a významně se nám tím způsobem podařilo snížit objem komunálního odpadu," vysvětlil starosta Milan Dokoupil.

Pilot nouzově přistál v poli, na silnici mu pomohli místní

Kromě možnosti snižovat náklady za svoz a likvidaci odpadu zvýšením intenzity třídění ze strany obyvatel je podle Boleslavských nutnost zbavit se do budoucna černých skládek. Jak sdělila mluvčí magistrátu Šárka Charousková, město by pravděpodobně mohlo ušetřit na odstraňování černých skládek. „Stále se setkáváme s tím, že lidé odkládají objemný odpad na stanovištích u kontejnerů a pracovníci Compagu denně několikrát projíždějí město a musejí to uklidit, samozřejmě na náklady města," vidí rezervy mluvčí.

Novým zákonem, který připravilo ministerstvo životního prostředí, není nadšený ani starosta Mělníka Ctirad Mikeš. „Vím, že je to potřeba, ale otázkou je, zda touto rychlostí a jestli je to nejsprávnější cesta," řekl. Je to prý dobrý úmysl, ale má zásadní vadu. „Může se totiž stát, že systém nebude sociálně průchodný, že na to prostě lidé nebudou mít peníze," připomíná starosta Mikeš s tím, že obce možná budou muset sáhnout do svých rozpočtů. Vymáhat takové poplatky exekučně je podle něj velmi nákladné i hloupé.

Nový zákon jednoznačně zatíží občany, protože třídění je drahé a teď bude drahý i svoz komunálního odpadu. Současné náklady na veškerý odpad ve městě jsou asi 20 milionů korun. „Město v současné době platí zhruba polovinu všech nákladů ze svého rozpočtu," říká Mikeš.

Na rekonstrukci kulturního domu padne dalších osm milionů

Mělničan by tak měl platit tisíc korun za rok. To jsou čtyř tisíce pro čtyřčlennou rodinu, což je poměrně dost peněz. „Myšlenka nového zákona je jistě dobrá, ale tento systém je na pokraji sociální průchodnosti. Je to velké riziko, zřejmě budeme doplácet za občany a peníze půjdou z rozpočtu například na úkor infrastruktury," dodal starosta.

Pokud návrh zákona nebude v tomto volebním období schválen, obce apelují na stát, aby jakýkoli budoucí zákon obsahoval méně administrativy, byl pokud možno co nejúspornější a zároveň neznamenal pro obce potřebu zvýšených nákladů. 

Tři jednotky hasičů zasahovaly v kosmonoské restauraci