VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Den v psychiatrické léčebně může být příjemný zážitek

Sadská /FOTO/ - Psychiatrická léčebna v Sadské oslavila 50 let fungování Dnem otevřených dveří. Přijeli i bývalí pacienti. 

17.6.2012 2
SDÍLEJ:

Den otevřených dveří v psychiatrické léčebně v Sadské k výročí 50 let od založení.Foto: Deník/ Olga Havránková

Já nechci do blázince! Zní výkřik některých lidí, kteří už nezvládají svůj život ve společnosti. Po čase stráveném v sadské léčebně děkují a rádi se vrací.
V Sadské už padesát let funguje dislokované pracoviště kliniky v Kosmonosech a pro své klienty je otevřené. Žádné mříže, ani zamykané pokoje, pacienti přichází dobrovolně, s doporučením lékaře, chodí na vycházky a jezdí domů na propustky.

„Fungujeme na principu dobrovolnosti, což vyžaduje adaptaci pacienta v našem komunitním režimu a jeho schopnost zhodnocení situace. Jsme v podstatě takové předsunuté pracoviště, jako součást Kosmonos, a zároveň filtr. Pacienti schopní se adaptovat léčíme v Sadské, ty s těžším průběhem posíláme do Kosmonos a naopak je můžeme doléčovat tady," zasvětila nás do pravidel přijetí primářka Ivana Klánová, která 
v Sadské působí 30 let.

Areál nedaleko jezera na okraji Sadské původně sloužil jako lázeňské rekreační zařízení pro zaměstnance pošt. Na semináři v Den otevřených dveří o jeho proměnách vyprávěl primář Melichar. 

Následovalo využití budov pro oddělení LDN, až se tu před padesáti lety otevřela v kraji chybějící pobočka psychiatrické kliniky v Kosmonosech. „Po studiích jsem do Sadské nastoupil se třemi administrativními pracovnicemi bez počítačů a pod vedením primářů, manželů Kotinových, jsme zvládali sto dvacet pacientů," vzpomněl primář Ladislav Melichar, který dnes působí v pražských Kosmonosích.

Na semináři v jídelně sadské léčebny vystoupil před pacienty stávajícími i bývalými a návštěvníky léčebny spolu s ředitelkou dislokovaného pracoviště Kosmonosy Danou Kolářovou, primářkou Ivanou Klánovou a starostkou Sadské Cecílií Pajkrtovou.

Bez počítačů
 a moderních léků

Za asistence primářky Klánové doprovázel vyprávění o vývoji léčby v léčebně fotografiemi. „Začátky bez moderních léků nebyly snadné, léky na potlačení úzkosti byly často velmi dvojsečné. Důležité proto také bylo dodržovat režim," srovnával prostředky primář. Používaly se kapky na srovnání a vyladění emotivní a prožitkové stránky člověka, cílem bylo navrátit mi odolnost vůči vnějšímu světu.

Jasná fixace 
na matku!

Podstatná etapa ve fungování léčebny nastala s individuální psychoterapií, kterou vystřídala skupinová, komunitní terapie. Ta souvisela s aplikací LSD. „Injekčně se podávala tato intoxikační látka, která člověku otevře nevědomí. Následně s ním člověk pod odborným vedením může pracovat," vysvětlil metodu primář Melichar.

Byl možný například návrat do dětství, kde se leckteré příčiny odhalí. Protože se stavy následně probírali ve skupině, pacienti už prý po čase sami uměli odhadnout příčinu problému druhých. „A jé, to je jasná fixace na matku!" Zaznívaly prý diagnózy od pacientů.

S rokem 1968 však režim zavelel „Co se máme co zabývat s nevědomím?! My potřebujeme uvědomělé …" Kvůli vnějšímu tlaku přišel zákaz LSD používat. Melichar spolu 
s dalšími vytvořili pro sadskou léčebnu nový program. „Dnes se naše léčebna řadí k těm optimističtějším prostředím, není tak uzavřená a útočiště zde nalézají také klienti, kteří se nemohou s dnešní dobou a prostředím vyrovnat," řekla závěrem primářka Klánová s tím, že na léčbu při kapacitě 87 lůžek mají pořadníky.

Areál léčebny z větší části vyplňuje zelená zahrada s posezením, stromy 
a příjemným klidem. Zahradu prý v Sadské založil psycholog, který měl zároveň zahradnickou školu. Základy zahradě poté položil také v Kosmonosech.

Jak silní přicházíme do života … 

• Co se stane, že se člověk ocitne v psychiatrické léčebně? Jací lidé k vám přichází?
Záleží na tom, jak silní do života přicházíme, je to dáno genetickou výbavou, zážitky z raného života. Do léčebny v Sadské jednak přichází člověk slabý, příliš citlivý, u kterého stačí, že se nevyrovná s běžným životem. Druhým typem je člověk, který funguje celý život relativně dobře, ale po padesátém šedesátém roce života ho potká stresová událost v práci, smrt někoho blízkého, infekční onemocnění nebo i nehoda a taková událost ho vykolejí. Tento kvalitní (astenický) člověk má velkou šanci, že se zpět na svou běžnou psychickou rovinu dostane. U velmi citlivých lidí je pobyt v léčebně delší i opakovaný a výsledek nemusí být optimální. Třetí skupinou jsou lidé s organickým onemocněním, tedy demence, do určité míry zde hraje roli dědičnost.

• Mozek je náš analyzátor, který vnímá skutečnost a převádí ji člověku, který nějakým způsobem reaguje.
Poslední skupinou jsou klasická velká psychiatrická onemocnění, jako těžké endogenní deprese, schizofrenie. Jedná se o nedostatek nebo přebytek určitých látek (metabolitů) v mozku. Člověk poté není schopen kvalitě zhodnocovat život kolem sebe. Mozek může chybně vyhodnocovat situace – přemrštěně nebo naopak potlačeně.

• Ambulance má výhodu, že lékař už pacienta z předešlé léčby zná a pozná, kdy si potřebuje na pár dní v léčebně odpočinout. Příjmový pavilon A je zaplněn krátkodobými případy. Aby měl pobyt diagnostický smysl, délka musí být alespoň týden. Terapeutický pobyt je nutný tři týdny až dva měsíce. První týden se pacient vždy adaptuje. V pavilonu B se léčí většinou starší lidé, jejichž problém vyžaduje více času. Léčebna v Sadské ale neposkytuje definitivní ubytování, pouze pomáhá lidem vyrovnat se se životem a snaží se navrátit je zpátky do společnosti, pokud je to možné. Stejně jako je dislokované pracoviště Kosmonosy v Sadské vzdáleno od kliniky, je jako státní zařízení dál od finančních prostředků. Prodávají vlastní výrobky z terapeutických dílen a shání sponzory.

Autor: Olga Havránková

17.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Ilustrační foto
1

Letní projekce nevymizely, promítá se i v zámeckém parku

FOTO: Rodiče kontrolovali, děti odměnili

Sadská - Blíží se závěr prázdnin a v souvislosti s tím uspořádala policie ve spolupráci s Besipem preventivní bezpečnostní akci.

Desetitisíce ukradené v herně našli policisté během hodiny

Čelákovice – Pouhou hodinu se podle policie radovala ze snadno získaných peněz trojice cizinců ve věku od 19 do 37 let, kteří jsou podezřelí z okradení pracovníka herny v Čelákovicích. Eva Hašlová z územního odboru středočeské policie pro Prahu-venkov: Východ v pátek informovala, že k činu, který byl zřejmě předem promyšlený a naplánovaný, došlo během druhého srpnového úterka; dvě hodiny před polednem.

Policie pátrá po dívce z Poděbrad

Poděbrady – Policisté pátrají po čtrnáctileté Anně Bažové z Poděbrad. Naposledy byla viděna doma v úterý večer.

Zlaté ruce krotící železo ocenili radní mistrovským titulem

Praha – Že má kovář Zdeněk Grausam z Úval na Praze-východ zlaté ruce, je známo nejen v širokém okolí. O jeho šikovnosti dobře vědí i filmaři – pro ty již vyráběl třeba zbraně, které se uplatnily při natáčení filmu Bathory. Nebo výstrojní součástky pro natáčení Letopisů Narnie. Z jeho dílny ale pochází také jídelní servis pro seriál Borgiové či třesoucí se kostel do filmu Tma, který vznikl ve spolupráci s Janem Smrkovským. Zdeněk Grausam je ovšem známý i jako fachman, který si poradí s opravami historických unikátů – a věnuje se také opravám sakrálních památek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení