VYBERTE SI REGION

Radostí Hořan jsou děti. Pro ně vzniklo Hořanské tvoření

Hořany - Vedení obce Hořany po kouskách zlepšuje životní podmínky obyvatel a hodně myslí na děti

23.2.2016
SDÍLEJ:

HořanyFoto: DENÍK/ Ivana Šmejdová

Kdo ví, kde jsou Hořany? Odbočíte-li v Poříčanech směrem na Tatce, vjedete po dvou kilometrech do obce s tímto názvem. Je nevelká rozlohou, má nějakých 145 obyvatel, kolkolem krásný výhled do kraje, klid, krásnou budovu staré školy, líbeznou kapličku, ale také obvyklé starosti malé vsi. Při posledních volbách si je naložila na bedra starostka Anděla Frumarová, která spolu se zastupiteli kousek po kousku vylepšuje obec a snaží se učinit život zdejším obyvatelům příjemnější.

„Největší radostí jsou naše děti. Máme tu aktivní maminky, které založily Hořanské tvoření, s dovětkem dětské spolčení, a nadšeně organizují  pro malé děti řadu báječných akcí. Mají zázemí tady v budově obecního úřadu, je tu klubovna i malý sál, kde se cvičí, hraje, hodně moc tvoří 
a společně baví. Maminky 
s dětmi se scházejí a připravují program na Vánoce, Velikonoce, čarodějnice, dětský den a další svátky v průběhu roku anebo si jen tak pošlou SMS zprávu: „V sobotu  v jednu na hřišti!", pak nakoupí buřtíky, vezmou míče  a stráví s dětmi krásné odpoledne plné her," popisuje starostka Frumarová činnost aktivních maminek a jejich aktivních dětí 
a dodává, že obec toto veselé společenství maximálně podporuje. Aby ne, vždyť kdy jindy se vytváří nejtěsnější vztah k místu, kde žijeme, než v útlém dětství? Hořany tak myslí na svoji budoucnost.

Ale k pohodovému životu je potřeba také základní vybavenost, která u malých obcí bývá často problém. „Vodu nemáme, všichni mají své studně. Kanalizace je tu jen dešťová, takže kdo tu chce stavět domek, musí si pořídit čističku. Nutností jsou nové chodníky, především z důvodu bezpečnosti dětí i dospělých, proto jsme podali žádost o dotaci a teď napjatě čekáme na výsledek. Máme krajem přislíbenou opravu silnice, stará je plná kaluží a bláta, uvidíme, zda to vyjde. Ale vloni se nám podařilo opravit střechu obecního úřadu. Je to krásný objekt bývalé školy, zatýkalo do něj, byla by škoda nechat ho dál ničit. Pravda, dotace nedopadla, tak jsme to zafinancovali z vlastních, už tak malých peněz. To víte, že mě to mrzelo, už by  se nám nějaké dotace hodily," svěřuje se starostka. 

Nemusejí to být honem velké akce, každodenní život přináší i drobné komplikace, jejichž odstranění znamená větší pohodlí a bezpečnost místních, jako například autobusy. Děti i dospělí na ně kolik let čekali  na dešti, přestože o kus dál je krytá zastávka. Tam však kvůli překážce přestaly autobusy kdysi zajíždět. Překážka  v podobě parkujícího tahače byla odstraněna, ale starostka musela vyjednávat 
a šestkrát urgovat požadavek na změnu trasy. „Od minulého týdne už budou konečně všechny autobusy zase k zastávce zajíždět," vypráví starostka Frumarová o jednom ze svých malých hořanských vítězství. Při jejím odhodlání 
a vytrvalosti to určitě není poslední.

Autor: Ivana Šmejdová

23.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Tradiční průmysl v Česku skomírá. A uvolňuje místo montovnám

Část stojírenského holdingu Vítkovice, ČKD Praha DIZ, Kovosvit MAS, jeden z následovníků Škody Plzeň Pilsen Steel i výrobce letadel Let Kunovice. To je pět tradičních značek českého průmyslu, které v současnosti čelí existenční krizi. Možná tedy v přímém přenosu sledujeme závěr transformace české ekonomiky zahájený po listopadu 1989. Kdo se včas nepřizpůsobil novým poměrům nebo se dál jednostranně orientoval na východní trhy, dnes zápasí o přežití. Svou roli v ekonomice naopak posilují podniky se zahraničními majiteli, na které často pasuje hanlivý termín montovny.

Starosta Fojtík: Nemocnice zůstane v majetku města

Nymburk - Starosta Pavel Fojtík ubezpečil zaměstnance nymburské nemocnice, že se po politických změnách na radnici pro nemocnici nic nemění

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies