Pažoutovy memoáry kombinují téměř deníkové zápisy z budování vlastního zimního sídla na Kanárských ostrovech se vzpomínkami na dětství a mládí, ale i na dobu již zralého života. Hlavní hrdina Alois Vrána je silně autobiografickou postavou a s autorem jej lze snadno ztotožnit. Přesto nelze vše, co je psáno, brát jako doslovný přepis. „Původně jsem chtěl sepsat něco pro vnuky, aby věděli, jak jsem žil, co jsem cítil, nebo zakoušel. Nakonec jsem ale změnil názor a místo jakéhosi osobního vzkazu jsem se raději rozhodl pro publikování,“ objasnil Pavel Pažout na slavnostním uvedení knihy před několika dny v Lysé nad Labem. Dílo je nyní k mání v knižních e-shopech. Ilustracemi knihu vyzdobila Tia Sacherová.

Definice spisovatele prakticky neexistuje. Hlavním předpokladem pro to, aby se člověk spisovatelem stal, je talent a touha napsat něco, co by zaujalo čtenáře. Pažoutovo vzpomínání není pouhým návodem na to, jak si pořídit nemovitost v exotické destinaci. Pro místní rodáky může být i zaznamenáním kolektivní paměti prostřednictvím příběhů, jejichž ladění je místy pábitelské. A maličký Lipník může být pyšný, že v seznamu českých spisovatelů se objeví nové jméno.

Prózu vydalo olomoucké nakladatelství Burian a Tichák, které mimo jiné vydává i někdejší exilové Listy – dvouměsíčník pro kulturu a dialog a uděluje Cenu Pelikán za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog.

KDO JE PAVEL PAŽOUT
Pavel Pažout (1946) prošel devaterem řemesel, ale také učňovským, středním i vysokým školstvím. V minulosti dělník, tiskař, technik, technolog, obchodník. Je soudním znalcem v oboru filatelie, rentiér a nyní i spisovatel. Otec dvou dospělých dcer, dědeček dvou vnuků a jedné vnučky. Má rád pétanque a biliár.

V Libici byli k vidění Poláčkovi hrdinové i loutky.
Divadelní festival nabídl komedii a pohádku