Sice nejmenší, ale unikátní. Takový je přerovský skanzen nacházející se uprostřed vsi v těsném sousedství zámku, díky čemuž využívá část starého panského hospodářství. Za padesát let se zde podařilo shromáždit autentickou sbírku lidové architektury právě z Nymburska.

Na začátku byla jen „staročeská chalupa". Byla po generální opravě a Poděbradské muzeum dostalo nabídku využít ji pro instalaci svých národopisných sbírek, což uvítalo. Už v té době byla při tom jako výtvarnice poděbradská historička a etnografka Jana Hrabětová, která dnes stojí v čele zdejšího národopisného muzea.

Čtěte také: Vědci v šoku. Polovina druhů motýlů poletuje u Milovic

„Národopisné muzeum bylo slavnostně otevřeno 23. dubna 1967, pamatuji se, že bylo stejně ošklivo jako dnes," usmívá se Jana Hrabětová při sobotním zahájení letošní sezony a vypočítává, které objekty sem přibyly v prvním roce existence skanzenu. Byla mezi nimi zvonička a studna, byla založena „babiččina zahrádka" a do sousedství se přestěhovala, a tím zachránila sušárna na ovoce z Břístve. Už první rok ukázal zájem široké veřejnosti o památky lidové architektury, přišlo dva a půl tisíce návštěvníků. Bylo potřeba ukázat něco víc, a tak se začal skanzen rozvíjet až do dnešní podoby.

Pro jubilejní sezonu 2017 připravilo Polabské muzeum pro návštěvníky řadu novinek. Kromě všech nově instalovaných expozic tu návštěvníci najdou velkou retrospektivní výstavu k 50. výročí skanzenu a atraktivní výstavu z muzejních sbírek Rodinné loutkové divadlo. „Je tu desítka atraktivních loutkových souborů s krásnými loutkami, nejstarší je z konce 19. století," říká Jana Hrabětová.

Návštěvníci se mohou těšit i na tradiční výstavu Jaro na vsi s řadou víkendových aktivit spojených s jarním zvykoslovím. Jarní výstava potrvá do 30. dubna.

Čtěte také: Pošta v Dymokurech bude. Pomohl i Nymburský deník