Kdo se procházel minulou neděli v historické části Nymburka, nejspíš potkal malou skupinku lidí, 
z nichž nejnápadnější byl člověk s kamerou označenou logem České televize. Ve městečku se toho dne natáčelo. Nymburský deník se obrátil na jednoho z účastníků natáčení, místostarostu Pavla Fojtíka, aby prozradil čtenářům, co se tu vlastně dělo.

„Město Nymburk bylo osloveno Českou televizí, konkrétně Romanem Šulcem, jedním z tvůrců Toulavé kamery, že by měl zájem natáčet 
pro tento pořad v Nymburce. Roman Šulc v Nymburce vyrostl, zná tedy Nymburk 
a okolí velmi dobře a má k němu citový vztah. To jistě ovlivňuje jeho kroky při hledání zajímavých míst pro Toulavou kameru. Proto není náhoda, že se již natočily dva díly o Poděbradech, nedávno se natáčelo v Křinci, na jaře se vysílal pořad o Kolínu," uvedl povídání o Toulavce v Nymburce její průvodce Pavel Fojtík.

Roman Šulc ví, že se Nymburk pyšní jedinečnou gotickou architekturou, proto část o Nymburku uchopil jako „ostrov gotické cihlové architektury". Tohle pojetí zaujalo 
i oslovené zástupce města, 
a tak mu vytipovali vhodné památky a jejich seznam nakonec rozšířili i o některé cihlové památky renesanční.
Podle Fojtíka to bude zajímavý pořad, byť bude velice krátký, jak už jednotlivé sekvence v Toulavé kameře bývají. Pro zajímavost uveďme, že výsledkem skoro celodenního natáčení je ve finále tři 
a půl minutový vstup.

Pavel Fojtík nastínil blíže jednotlivé zastávky. Projděme se teď starými známými místy a podívejme se na ně očima Toulavé kamery. Že jimi denně procházíte? Ruku na srdce: vnímáte je ještě vůbec? Tak jako hvězda patří nebi, je potřeba ji někdy položit na stůl, aby dostala znovu svůj svítivý tvar. Ne nadarmo tohle (nějak podobně) napsal Vítězslav Nezval v Manifestu surrealismu.

„První zastavení bylo logicky u hradeb. Ale mluvené slovo je vázáno až k příběhu Elišky Přemyslovny. Té Nymburští v roce 1310 poskytli útočiště a aniž tehdy tušili, zasloužili si tím dlouhodobou přízeň českého království. Sňatkem Elišky s Janem Lucemburským usedli Lucemburkové na český trůn 
a město po celé století podporovali. Nymburk si tak mohl dovolit vybudovat hradby, postavit vlastní kostel," připomíná Eliščin příběh Fojtík.

Od hradeb zamířila zvědavá kamera do Staré sladovny, kde se zachovala unikátní cihlová klenutá hvozdová pec s topeništěm ze 16.století. Tady se Toulavka dozvěděla 
o tom, jak se archeoložka Motyková zasloužila před lety 
o to, že tato památka byla zachována. Na základě archeologického výzkumu v letech 1994 – 96 totiž přesvědčila tehdejší vedení města o významu památky. V důsledku toho se již hotový projekt na rekonstrukci objektu pro Městský úřad, kde se sladovna nachází, musel předělat, a památka tak mohla být zpřístupněná veřejnosti.

Na náměstí se Toulavá kamera dlouho nezdržela, jeho historická krása je bohužel 
v nenávratnu. Za to kostel sv. Jiljí je klenot. „Kostel je hlavní chlouba města. V pořadu zazní, že byl původně dvouvěžový, ale v průběhu času vzala severní cihlová věž za své 
a v roce 1846 byla z důvodů bezpečnosti stržena," vysvětluje Pavel Fojtík.

Pak se kamera zastavila 
u branky v severní boční lodi kostela, která připomíná vtrhnutí saských a švédských vojsk do kostela 1634 a povraždění obyvatel města, kteří se zde ukryli. Nymburk byl vydrancován a vypálen, což je v jeho historické paměti zachováno dodnes: „Kdekoli 
v historickém centru Nymburka v hloubce kolem jednoho metru kopnete, narazíte na deseticentimetrovou černou vrstvu popela," uvádí Pavel Fojtík další zajímavost, které v pořadu zazní.
Kamera nemohla minout ani Kaplanku a obytnou věž 
z 15. století a jako poslední zastávku zvolila gotickou kapli sv. Jana Nepomuckého. S její historií seznámila Toulavou kameru Marcela Pachmanová. Historie kaple je neméně bohatá a dramatická jako historie ostatních středověkých památek. Dnes je to prostor, který byl vyklizen, z části opraven a který žije výstavami a koncerty.

Zatím se neví, kdy Česká televize odvysílá díl Toulavé kamery, do něhož bude zařazen Nymburk. Podle Romana Šulce to bude nejpozději na podzim.