Stát šetří rozpočet, obce to zaplatí. V posledních třech letech se v Nymburce počet sociálních pohřbů zdvojnásobil. Od roku 2008 bylo změnou zákona vpodstatě zrušeno pětitisícové pohřebné. Jako dávka od státu dnes náleží jen rodičům, kteří vypravují pohřeb nezaopatřenému dítěti a naopak, a znamená pro ně zatížení rozpočtu. Pohřby, které hradí obec, se stejně na Nymbursku zatím týkají převážně zemřelých bez domova.

Pokud se o zesnulého nikdo nepřihlásí do 96 hodin od úmrtí, má obec ze zákona povinnost jej pohřbít. V případě neznámé osoby a cizince se tělo ukládá do rakve, jinak se automaticky zpopelní. Město vlastní hrobky pro oba druhy pochování. To zároveň rozhoduje o popelu, zda bude v rámci sociálního pohřbu rozptýlen na loučce nebo uložen.

„U nás se nejčastěji jednalo o bezdomovce, ke kterým se nikdo nehlásí, někteří byli i Slováci a Rumun,“ vzpomíná správce hřbitova v Kluku Jiří Steiger a shoduje se se správkyní hřbitova v Drahelicích Marií Daňkovou. „Rodiny zatím vždy příbuzným u nás pohřeb zaplatily,“ říká z mnohaleté zkušenosti správkyně.

Zatímco za roky 2005 a 2006 na nymburské matrice evidují pět a čtyři sociální pohřby, v roce 2007 už jich bylo deset, loni devět a letos do října šest. Podle matrikářky Evy Janatové stojí takový pohřeb město v průměru šest až sedm tisíc korun, takže ročně město vyjdou až na 70 a více tisíc korun. Záleží na způsobu pochování a také například na sídle pohřební služby.

Město Poděbrady se v letošním roce muselo postarat zatím o jeden sociální pohřeb. Vzhledem k použití rakve se jeho cena vyšplhala téměř na dvacet tisíc. Oba předchozí roky přinesly městu vždy dva nebožtíky, a protože se většinou jednalo o cizince, vyšplhaly se náklady na téměř třicet tisíc korun za rok 2007 a čtyřicet tisíc korun za rok 2008. „Zatím se ještě nikdy nikdo k pohřbeným dodatečně nepřihlásil,“ ví jistě Monika Müllerová z poděbradského sociálního odboru.

Pro městské rozpočty znamenají sociální pohřby vysoké a hlavně nečekané, předem neplánované náklady.