VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Když jdou mraky od Kostelce, bude dlouhá bouřka

Velenka - Rozhovor s amatérským meteorologem Janem Novákem z Velenky také o tom, jak měří vlhkost lidský vlas. 

26.3.2012 2
SDÍLEJ:

Amatérský meteorolog Jan Novák na zahradě plné měřidel počasí se srážkoměrem.Foto: Deník/ Olga Havránková

Ve vesnici u kerského lesa žijí sousedé Kutí 
a Novákovi, které nespojují jen dobré sousedské vztahy. Vytvářejí společně unikát 
v oblasti meteorologie. Už dvanáct let měří projevy počasí a pečlivě je zaznamenávají, čímž vznikla poměrně podrobná, dlouhodobá statistika. Otcem projektu se v roce 1999 stal Milan Kutý, za podpory manželky Evy 
a později také čtrnáctiletého souseda Jana Nováka, který začal údaje zpracovávat počítačově. Po smrti pana Kutého v jeho odkazu sledování počasí ve Velence Eva Kutá
a Jan Novák pokračují.

Mladý amatérský meteorolog Jan Novák má připravené podklady, tabulky s hodnotami počasí. Jedna ze složek je nadepsána „červen 1999“.
Pan Kutý s měřením začal 
v červnu 1999. Měl to jako koníčka. Nejprve si rýsoval tabulky se značkami, které okoukal z oficiálních zdrojů, ručně. Začal zaznamenávat hodnoty, jako nejnižší noční teplotu, nejvyšší denní teplotu u jednotlivých dnů, atmosferický tlak z obyčejného barometru, stav slunečního svitu a teplotu na slunci.

Zastavme se u teploty na slunci, čím je specifická?
Teplota měřená přímo na slunci se dá přirovnat k pocitové teplotě. Když necháte teploměr na sluníčku, naměříte i šedesát stupňů Celsia. Takové měření ale nemá pro lidi velkou výpovědní hodnotu, když nemají hodnotu k čemu přirovnat. Rozdíl je patrný, když naměříme třicet stupňů ve stínu a na slunci třicet čtyři, nebo ve stínu třicet a na slunci šedesát. Důležité je, že když měříme dlouhodobě a odejde nám měřič, potřebujeme sehnat takový, který by měřil stejně.

Které všechny měřiče u Kutých na zahradě najdeme?
Jsou tam základní teploměry, rozmístěné na různých místech. Paní Kutá z takto naměřených teplot dělá průměr.V průběhu doby se počet teploměrů na zahradě mění od dvou do čtyř.

Stačí běžný rtuťový teploměr?
Jeden starý máme k dispozici, ale ten už je špatně čitelný. Dají se dnes běžně sehnat domácí meteostanice, jejichž čidla máme také rozmístěna po zahradě. Podle pravidel, jako je například přibližná výška dva metry od země 
a další. Srážkoměrem měříme srážky. Atmosferický tlak měříme barometrem. Vlhkost se měří vlhkoměrem.

O vlhkoměru slyším asi poprvé, jak funguje?
Vlhkoměr je založen na principu lidských vlasů, které se prodlužují a zkracují podle vlhkosti prostředí. Uvnitř přístroje je tedy skutečně lidský vlas. Jednou se dokonce rozbil a paní Kutá vlas nahradila vlasem mého kamaráda. Ale usuzuji, že čím delší vlas, tím účinnější měření, proto se častěji budou používat ženské vlasy.

Kdy pan Kutý oslovil ke spolupráci vás?
Mě oslovil v roce 2003, když jsem chodil do osmé třídy. Tehdy už měl slušnou statistiku. Také jsme se spolu bavili o zákonitostech, jak počasí funguje. Co by se dalo dopředu očekávat, ale počasí je špatně uchopitelná věc. Dnešní předpovědi počasí vznikají díky modelům, které monitorují celou Evropu. Oni tedy vidí proudění vzduchu a změny počasí v širším kontextu, pak mohou lépe odhadnout budoucí chování počasí.

Je vůbec možné takto předpovídat počasí jen pro Nymbursko?
My nedokážeme třeba z naměřených čtyř dní odhadnout, jaký bude ten pátý. To se prostě nedá.

Za tu dobu, po kterou místní počasí měříte, přeci jen znáte jeho charakter. Jaké tu máme vlivy, podle čeho se lze řídit?
Určitě ano. Víme, že tady 
ve Velence a nejbližším okruhu je srážkový stín. To je dáno okolními kopci, což je semická a přerovská hůra, vliv na to má kerský les nebo Labe. Říká se, že řeka k sobě stahuje mraky. To se nám tady projevuje menším množstvím srážek, než je v okolí. Také tady fungují spíše pranostiky, které mi říkala ještě moje babička. Například když jdou mraky od Kostelce nad Černými Lesy, bude bouřka. Lidové pranostiky tu platí asi jako 
v každé vesnici, kde zas mají zkušenost jinou.

Můžete nějaké měření aplikovat na celé Nymbursko?
Tam bych byl velmi opatrný. Co lze přibližně srovnávat, jsou denní a noční teploty. Srážky se velmi liší, což je dáno místními krajinnými prvky, jako je právě les nebo řeka. Teplotní výkyvy jsou menší u řeky nebo ve městě, kde teplota kumuluje. Například v létě může být v Praze, kde jsou rozpálené betonové plochy, oproti venkovu rozdíl čtyři stupně. Na Nymbursku jsou rozdíly ve srážkách, kdy se ve Velence a na druhé straně ve Vestci děje úplný opak. Měření tedy nelze ve všem zobecnit na celý region.

Znáte někoho na Nymbursku, 
s kým byste mohli hodnoty porovnávat?
Pan Kutý znal pána, který měřil na nymburském sídlišti, i když ne tak uceleně. Dnes s nikým takto nespolupracujeme.

Jakým systémem měříte teploty?
Denní teploty, tedy denní maxima a noční minima, měříme od večera, kdy teplota klesá až k ranní nejnižší teplotě, která během dne vystoupá do odpoledních maxim. Naměřené teploty tak skutečně odpovídají datu. Měříme ale také výskyt větru, bouřky, mlhy nebo stav spodních vod. To od doby, kdy tu vystavěli novou čtvrť a klesly prameny. Dnes už je také dlouhodobá statistika, na které je vidět, jak v suchých létech klesá spodní voda. Teplotu na slunci už neměříme, ale intenzitu slunečního svitu, nebo naopak mrazivá období a jejich délku. To bylo letos nejdelší vůbec za dobu kterou měříme. Zároveň známe nejteplejší léta. U nás byla v letech 2007 a 2010. Nejchladnější zimy byly v letech 2003, 2006 a 2009. Pan Kutý dokonce přeměřoval sníh, kolik je to milimetrů srážek na vodu.

Budete v měření s paní Kutou pokračovat?
To je otázka, jak dlouho. Já mám čím dál méně času, nevím, jak dlouho bude paní Kutá ochotná a schopná měřit. S pokračovatelem by mohl nastat problém, protože měření, které se přesune, může změnit naměřené hodnoty. Na jiné zahradě může teplota skočit o stupeň a pak už dojde ke zkreslení v porovnání 
s předchozími měsíci a roky. Zároveň by následovník musel mít čas a chuť dělat záznamy pravidelně.

Mrazivé období 2012:

• 26. – 31. ledna ve Velence naměřili a vypočítali průměr denních maxim 0,3 °C, průměr nočních minim -7,2°C
• 1. – 14. února pak naměřili průměr denních maximálních teplot -5,8°C a průměr nočních minim -16,6°C
• Jednalo se o dvacet mrazivých dní za sebou, což je nejdelší období za dobu, co ve Velence měří hodnoty počasí
• Za celé mrazivé období spočetli průměr denních maxim na -4°C a nočních minim na 13,75°C
• Nejchladnějším dnem, tedy s nejnižším nočním minimem se stal 11. únor s minimální noční teplotou -21,5°C

Kdo je Jan Novák?

Už na Základní škole v Semicích byl Jan Novák (23)  nadšený do zeměpisu, reprezentoval školu na krajských zeměpisných soutěžích. Jako zvídavého studenta oslovil Jana Milan Kutý, sám vysokoškolský profesor, který z Prahy odešel na venkov kvůli zdravotním problémům. Výstupy z měření zaznamenával díky studentovi počítačově. Zároveň ho zasvětil do měření počasí. Po smrti Milana Kutého pokračuje už asi tři roky jeho manželka Eva a soused Jan Novák vlastně v jeho odkazu, také už trochu ze zvyku. Jan studuje dopravní fakultu na ČVUT v Praze. Zároveň vede děti místních dobrovolných hasičů, jejichž je členem. Měření počasí ve Velence se věnuje už devět let. Výsledky vyvěšuje na obecní nástěnku a zasílá Nymburskému deníku. 

Autor: Olga Havránková

26.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Už po osmnácté se konalo na kolbišti Pod Hůrou Semické derby koňských spřežení.
36

OBRAZEM: Koňská spřežení se sjela do Semic

Rock of Sadská je jedním z dynamicky se rozvíjejících letních festivalů.
39

Odehrál se 4. ročník festivalu Rock of Sadská

OBRAZEM: Labe zažilo paddleboarding

Nymburk – Zažít zábavu a přilákat lidi k vodě byl cíl pořadatelů sobotní soutěže v paddleboardingu, která se konala na Labi v areálu Vesláku.

OBRAZEM: Zdeněk Troška po roce opět diktoval

Přerov nad Labem - Skanzen v pohádkách Zdeňka Trošky je už tradiční srpnová akce, kterou připravuje k radosti stovek nadšených dětí i dospělých Polabské muzeum. Před desátou hodinou v sobotu dopoledne stála k pokladně u vstupu do skanzenu dlouhá fronta.

Cyklistická šampionka prožila krásné dny volna. Bez kola!

Mladá Boleslav – Tahle rodina si život bez sportu neumí představit. Přesněji řečeno život bez kola.

Starosta Zálezlic: S velkou vodou se nedá bojovat, hrozbu musíte přijmout

Zálezlice /ROZHOVOR/ – Mám domluvené setkání a rozhovor se starostou Zálezlic Jiřím Čížkem. Traduje se o něm, a on sám to potvrzuje, že k médiím byl vždy vstřícný. Říká: „Kdyby se o nás nevědělo, za chvíli by se na nás zapomnělo. A to by byla škoda, protože ta vodní katastrofa byla vážně obrovská.“ Cestou do Zálezlic v autě s kolegou žertujeme, vtipkujeme, usmíváme se. Kozárovice. Obec spadající pod Zálezlice. V roce 2002 to schytaly také naplno. Najednou je v autě ticho. Oba cítíme dusno. Snad by se dalo říci, že nám naskočila husí kůže. To je ve chvíli, kdy míjíme Vltavu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení