Měsíc lásky přivítali nymburští studenti Majálesem

„Letošní Majáles je v Nymburce už po páté. Bývaly to pohanské slavnosti, ale nyní už je slaví úplně všichni," zahájil slavnost jeden ze studentů.

V parku to bylo samý úsměv, přestože mnozí ze zúčastněných studentů mají před sebou maturity, takže naprosto spokojeni budou až koncem školního roku.

Majálesu se nezúčastnili jen mladí. Na lavičce za hlavním pódiem seděla starší paní, která pár slovy zavzpomínala na doby, kdy Majáles 
v Nymburce byly ještě na Remě, protože pod hradbami bývala v té době ještě zahrada. „Tehdy hrály studentské kapely převážně lidové písničky. Všechno je jiné. Dneska je to samé bum, bum," povzdechla si.

I přes obrovské vedro, které odpoledne panovalo v hledišti bez místečka stínu, se pod hradby sešlo několik stovek lidí.

Začátek studentské slavnosti patřil mažoretkám, které vystřídaly postupně dvě kapely a nechybělo ani vystoupení ochotnického studentského souboru.

Co je slavnost Majáles

Tradice je doložena už od dob rozmachu univerzit v 15. století, a již tehdy se ustálil zvyk tolerovat studentskou recesi, a to i provokativní. Některými autory je původ slavnosti v českých zemích kladen až do prostředí středoškoláků v 18. století. V den školního volna před filipojakubskou nocí (30. dubna) se žáci vydávali pod školními prapory a se svým učitelem do jarní přírody, kde zpěvem oslavovali radost.
Přes zákaz konané majáles roku 1847 na gymnáziu v Litomyšli jsou jednou 
z klíčových událostí Jiráskova románu Filosofská historie z roku 1878. V národnostně vyhrocené druhé polovině 19. století se majáles staly, dle Jiráskovy interpretace, volnomyšlenkářským, antiklerikálním a vlasteneckým svátkem, který si přisvojili i vysokoškolští studenti. Majáles byly charakterizovány především průvody různě recesisticky oblečených studentů městem a volbou Krále majálesu. Zdroj: Wikipedie