Ladislav Sokolovský, legendární dvoumetrový křídelní hráč, rodák 
z Přerova, se dnes cítí být víc Nymburákem. Vždyť tu má rodinu, práci. 
A také tu je Sportovní centrum, které důvěrně zná od svých 15 let. Nymburský deník požádal Ladislava Sokolovského o rozhovor
a vzal to pěkně od začátku.

Pane Sokolovský, kdy jste začínal s basketbalem? Připomeňte nám prosím vývoj své kariéry.
Já jsem začínal až v 5. třídě. Do té doby jsem hrál fotbal, pak jsem hrál dlouho obojí zároveň. Basket zvítězil až na střední škole 
v Přerově, městě, kde jsem se narodil. Moje profesionální kariéra začala třemi roky v Brně, následovalo šest let v Opavě, devět let tady v Nymburce a na poslední dva roky jsem se vrátil do Opavy.

A úspěchy…
Získal jsem 11 titulů Mistra České republiky, hrál jsem na Mistrovství Evropy, nějakou dobu jsem byl kapitánem národního týmu…

Dostáváme se k Nymburku. Které město je ve vašem životě důležitější, Opava, nebo Nymburk?
Opava i Nymburk jsou 
v mém životě dvě zcela zásadní místa, ale tím, že jsem si tady našel manželku, mám tu rodinu, práci, se stal Nymburk o to důležitější. Ještě před ukončením profesionální hráčské dráhy jsem byl domluvený na možnosti působit tu jako trenér mládeže, což vloni nastalo. Letos jsem ještě malinko povýšil, jsem šéftrenér Basketbalové akademie v Nymburce. A teď se s tím peru (dodává s úsměvem a s nadsázkou Ladislav Sokolovský). Musím říct, že mě trénování moc baví.

Jak je spojená vaše kariéra se Sportovním centrem?
Velmi těsně. První soustředění jsem tu zažil už 
s národním výběrem staršího dorostu. Později, už jako stálý člen seniorské reprezentace, jsem býval na soustředěních ve Sportovním centru pravidelně. No, a od roku 2004, kdy jsem přestoupil z Opavy do Nymburka, to už bylo každodenní setkávání se Sportovním centrem.

Na Tyršáku jste de facto doma…
Dá se to tak říct. I dnes tu mám stůl v kanceláři ČEZ Basketballu.

Zažil jste mnoho jiných sportovních zařízení u nás 
i v zahraničí. Jak si stojí 
v porovnání s nimi nymburské Sportovní centrum?
Sportovní centrum mělo 
a stále má jednu obrovskou výhodu, která nebyla nikde jinde a v zásadě není do té míry dodnes: tady je všechno pod jednou střechou. Hotel, stravování, regenerace, veškerá sportoviště. Přesouváte se, jak my říkáme, suchou nohou. To vítají všechny kluby, všichni sportovci, ale i firmy, které tu často pořádají sportovní hry. Nepochybnou devizou je nádherné přírodní prostředí Ostrova, možnost úžasných procházek podél Labe.

Nejde nezeptat se v této souvislosti na to, co říkáte na připravovanou rekonstrukci centra a plán vybudovat tu národní sportovní centrum?
Rekonstrukce by centrum posunula ještě daleko výš. Rok už funguje zrekonstruovaný hotel a potvrzuje se, že se díky tomu zvyšuje zájem o pobyty v centru ze strany klubů a sportovních oddílů. Pokud má na místě starého objektu (hotel A, pozn. red.) vzniknout další špičkový hotel včetně zázemí jako jídelna, tak je to ta zmíněná ještě vyšší kategorie. Pokud by se v dalších etapách rekonstruovala stávající sportoviště a přibyla
i některá nová, pak by to přitáhlo mnoho dalších sportovních klubů i firem 
a jiných organizací.

Určitě vítáte rozvoj centra 
i vzhledem k Basketbalové akademii…
Samozřejmě. Máme tu ideální zázemí pro naši činnost, jejímž cílem je přitáhnout co nejvíc dětí ke sportu, do tělocvičen. Myslím, že se nám to daří, spolupracujeme se základními i středními školami v Nymburce, máme podchycené všechny věkové kategorie. Pokud bude Nymburk mít národní sportovní centrum, určitě 
z toho budou těžit i děti.

Co byste vy osobně uvítal 
v rámci rekonstrukce Sportovního centra?
Samozřejmě ty hlavní velké věci jako zmíněný nový hotel nebo další tělocvičnu. Ale údajně by se měla opravit také venkovní hřiště na Rémě, která sice nepatří ke Sportovnímu centru, ale je to prostor 
v jeho těsné blízkosti, schází se zde hodně mládeže 
a sportující veřejnosti. 
To bych viděl jako velmi přínosné pro Nymburk, který není nadarmo Evropské město sportu. S kýmkoli odjinud se bavím, má Nymburk spojený právě 
se sportem. A Sportovní centrum tu výrazně vyčnívá.

Nymburský deník děkuje za rozhovor a přeje, ať se i nadále daří!