Se záplavou májovek se vraceli domů v minulém týdnu boleslavští mykologové. Podle vedoucího klubu Ryzec Stanislava Tutky ale na další druhy hub zatím skoro nenarazili.

Lepší zkušenosti mají houbaři na Nymbursku. S košíkem plným kačenek českých dorazil na jaře do redakce Jiří Stránský. Přesné místo ale zůstalo neznámé. Kačenkové žně potvrzuje i předseda spolku poděbradských houbařů Daniel Kvasnička. „Mezi prvními jedlými houbami se v letošním roce objevily například destice chřapáčová nebo ucháč obrovský," říká mykolog. Nymburští houbaři nacházejí v lesích i smrže všech druhů, májovky, závojenky nebo podtrnky.

Cesta nadměrného nákladu vedla okolím Mladé Boleslavi.
Nadměrný náklad projel Boleslaví

Na Mělnicku je hub zatím málo. A podle mykologa Jaroslava Malého se zdá, že se to v příštích dnech příliš nezmění. Podle jeho zkušeností však mohou houby překvapit. Záleží především na počasí.

„Houbám všeobecně neprospívá sucho o vítr. Když pak takové počasí panuje pár dní, přestanou růst. Nejlepší je vydat se s košíkem do lesa ráno po dešti," radí Malý, podle kterého je v lesích zatím málo vláhy a houbaři nemohou čekat, že se budou vracet domů s plnými košíky.

Radost jim ale mohou udělat například hřiby kováře, kozáky nebo křemenáče, které pomalu začínají růst.

Ucháče obrovské, které už se objevily například na Nymbursku, by laici raději neměli sbírat. Je to pro ně nebezpečné. Podle poděbradského mykologa Daniela Kvasničky lze totiž ucháče obrovské snadno zaměnit za jedovaté ucháče obecné nebo svazčité.

Na trati u Mlékojed, kde ve středu 24. května v ranních hodinách zemřel třiadvacetiletý mladík, už měsíc stojí pomníček šestnáctiletých dívek, které pod koly vlaky ukončily svůj život dobrovolně.
Sebevrazi volí nejčastěji smrt pod koly vlaků

Při sběru hub stále platí zásadní pravidlo, nesbírat druhy, které houbař dokonale nezná. Mělnický mykolog Jaroslav Malý upozorňuje, že se nyní v našich lesích vyskytuje také smrtelně jedovatá vláknice začervenalá, která je zaměnitelná s čirůvkou májovkou.

Houbaři by přitom měli hlídat také své domácí mazlíčky. Dokládá to případ, který se odehrál před pár lety. „Tehdy se vláknicí začervenalou otrávila želva z domácího chovu. Její majitel ji viděl houbu sežrat, zhruba po třech hodinách se u želvy začaly projevovat stejné příznaky otravy jako u lidí. Naštěstí ji veterinář zachránil," vzpomíná mykolog.

Začátečníci by neměli příliš spoléhat ani na atlas hub. „Houba je třeba dobře popsaná, ale její fotka může být zkreslená. Podle jednoho snímku se dá těžko určit, o jaký jde přesně druh. Nejistý houbař by měl houbu raději nechat na místě nebo se obrátit na mykology," vysvětluje boleslavský mykolog Stanislav Tutka. Sám radí lidem často. „Často posílají fotky mailem, ale nejlepší je houbu přinést, abych ji viděl. To je asi jediná stoprocentní záruka," připomíná Tutka.

Revitalizace sídliště
Sídliště o prázdninách ovládne stavební ruch

Jaroslav Malý nabízí houbařům začátečníkům i pokročilým internetovou stránku houby.naturatlas.cz, kde jsou houby detailně představeny. Návštěvníci tam rovněž naleznou rady, jak postupovat v případě otravy.

Mělnický i boleslavský mykolog se shodují, že při každém podezření na otravu musí lidé neprodleně začít jednat. „Není na co čekat. Když nejsou schopni dopravit se k lékaři sami, ať volají záchranku. Pokud opravdu snědli jedovatou houbu, mnohdy rozhodují minuty," varuje Tutka. Malý pak doporučuje nejdříve vyvolat zvracení a hned poté kontaktovat toxikologické informační středisko.

Na jaře lze v lesích narazit vedle známých jedlých i jedovatých hub také na vzácné druhy.

David Kvasnička za svůj zatím největší úlovek považuje chráněnou verpa conicu nebo kačenku náprstkovitou.

Mezi vzácné houby patří také bedla orosená. Na Mělnicku ji ale houbaři naleznou snadno. „Jde o poměrně vzácný druh, tady na Mělnicku však vím o asi sedmi místech, kde roste," prozrazuje mykolog Jaroslav Malý.

Ilustrační foto.
Policista na bruslích oživil cyklistu v bezvědomí