VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bubínky z Břístve jsou přírodní hudební nástroje, které mají léčivou moc

Břístev - Manželé Martincovi z Břístve vyrábějí bubínky z českých materiálů v muzikoterapeutické kvalitě

15.2.2016 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
7 fotografií

Bubínky z BřístveFoto: DENÍK/Ivana Šmejdová

Málokoho by napadlo, že na konci maličké obce Břístev, ležící  na okraji  nymburského regionu, je chalupa a u ní dílna, v níž spatřují světlo světa originální hudební  nástroje, artefakty 
s přidanou léčivou hodnotou: bubínky. Jak a hlavně proč je tu vyrábějí Vašek  a Věra Martincovi, jsme si nechali vyprávět právě od nich. Jejich příběh je příběhem dvou lidí, kteří se před dvaceti lety odvážně rozhodli  věnovat se svému koníčku a podřídit mu způsob života. S vědomím, že jdou do neznámého, že to nemusí vyjít. Vyšlo to.

Vašek, od přírody manuálně zručný, původní profesí zámečník, měl  vždycky radši dřevo než kov. Jednou uviděl 
u kamarádů africké bubínky, které ho okamžitě nadchly pro svoji krásu a jednoduchost. Tak je začal zkoušet vyrábět. Odešel s manželkou na venkov, zařídil si dílnu, začal shánět materiál, kůži a dřevo.  Cesta k dokonalosti trvala několik let.

„Samozřejmě to byla metoda pokus – omyl. Měl jsem 
k dispozici jen ty exotické vzory a nějaké knížky o životě indiánů.   Nejdéle mi trvalo naučit se zpracovávat kůže. Musím z nich vyrobit vlastně pergamen. Taky dalo práci vysledovat ideální rozměry, poměr výšky, průměru vnitřního otvoru, tloušťky stěny, aby bubínek dobře zněl," vzpomíná na začátky Vašek Martinec.

Jak vypadá výroba dnes, po dvaceti letech? „Náš rok je vlastně rozdělený ročními obdobími, přičemž zima je optimální pro shánějí materiálu 
a jeho přípravu. Kůže beru 
z farem, které chovají zvířata na maso, potřebuju jich tak 150 na rok. S dřevem je to podobné. Pracuju převážně s olší, topolem, osikou, lípou, ty jsou 
z hlediska zvuku optimální pro muzikoterapii. Mají táhlý  bas a velký rozsah, s čímž se nemůžou exotické bubínky srovnávat," prozrazuje něco bubínkové alchymie výrobce a dál vysvětluje, že přes léto 
a podzim se postupně po částech bubínky vyrábějí, nejprve jejich těla z jednoho kusu dřeva, pak se na ně napínají 
a připevňují kůže.  

Dřevo získává Vašek z nedalekých dymokurských lesů, takže veškerý materiál, který pro výrobu bubínků je potřeba, pochází z českých krajů. Díky tomu a díky ruční výrobě a použitým postupům vznikají  v břístevské dílně ryze české přírodní hudební nástroje, z nichž jeden každý je originál.

Dnes zaběhlá rodinná firma  vyrábí bubínky nejen pro radost zájemců o bubnování 
z řad široké veřejnosti, ale dodává bubínky do sociálních 
a vzdělávacích zařízení po celé republice,  poněvadž se skvěle hodí pro účely muzikoterapie. Není náhodou, že Vašek 
a Věra  dlouhodobě spolupracují s nestorem české muzikoterapie, špičkovým celostním muzikoterapeutem, Lubomírem Holzerem, který krom jiného vyučuje svoji speciální muzikoterapeutickou  metodu (CMLH) na Univerzitě Palackého v Olomouci.

„Dlouhodobé provozování muzikoterapie přináší uvolnění na úrovni psychické i tělesné, dochází  k celkové harmonizaci. Proto je zmíněná metoda s využitím bubínků s přírodním laděním využívaná v mateřských i základních školách, ale také v nejrůznějších sociálních zařízeních jako domovy důchodců či institucích pro lidi s mentálním nebo fyzickým postižením. Jejich výhodou je, že to jsou   lehko ovladatelné nástroje. Také podle mě pomáhají v osobním rozvoji těm, kdo  chtějí na sobě pracovat,"  vysvětluje Věrka, která mimochodem sama vyrábí indiánské bubny.

Zda bubnovat sám, nebo ve skupině, je už čistě individuální věc. Ať tak či onak,  bubnování má magickou moc. Jestli někdy uslyšíte za noci 
v okolí Komárovského rybníka rytmický, pulsující zvuk bubnů, zavřete oči a nechte jej  na sebe působit. To hrají Martincovi s kamarády. A pak se rovnou vypravíte pro bubínek do Břístve nebo se přihlásíte na kurz, který Martincovi pořádají a vyrobíte si svůj vlastní originální buben.

Autor: Ivana Šmejdová

15.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Galerie Středočeského kraje zahájila novou výstavní sezonu.
33

OBRAZEM: Galerie Středočeského kraje zahájila novou výstavní sezonu

Na Výstavišti v Lysé nad Labem se uskutečnil 10. ročník vyhlášení soutěže Potravina roku Středočeského kraje. Uzenářští bratři Petr a Martin Fialové získali ocenění za Milovické viržinko s paprikou (pánové s delikatesou na snímku).
36

Potravinou roku jsou uzeniny, pečivo i víno

Do Staré Boleslavi dorazil konvoj americké a britské armády

Do Staré Boleslavi u Prahy dorazila kolem 14:00 první část konvoje americké a britské armády, který se přesouvá z Německa do Polska. V Jaselských kasárnách v Boleslavi vojáci stráví noc a v neděli ráno budou pokračovat na hraniční přechod v Náchodě. V Polsku by měli působit v rámci snahy NATO o posílení svých východních členů.

FOTO: Právě jsme se narodili

Nymbursko - Přinášíme fotografie miminek narozených na Nymbursku v 11. a 12. týdnu.

Zvoník: Změna času je proti přírodě

Obořiště – V noci na neděli se mění čas ze zimního na letní. Kdo by si myslel, že všechny kostelní hodiny potřebují při změně času ručně seřídit, ten by se mýlil. Hodiny v klášterním kostele sv. Josefa v Obořišti má na starosti místní řemeslník a také zvoník Ladislav Leksa. Už zhruba sedm let na nich přesný čas řídí družice.

Na časový posun jsou citliví lidé i zvířata

Region - V noci ze soboty na neděli začne platit letní čas a hodinové ručičky se posunou o hodinu dopředu. Jarní změnu, která nás o hodinu připraví, berou někteří s nadhledem, a to díky příchodu teplejšího počasí i prodlužování dnů. Podzimní hodinový bonus vnímají zas jako kompenzaci chladnějšího období.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies