Badatelé z pražského Archeologického ústavu v tomto případě pokračovali v místech loňského zkoumání. Sonda o rozsahu zhruba čtyř metrů čtverečních se tentokrát dotkla z vnější strany zbytků původních základů otonského kostela pocházejících z druhé poloviny 10. století.

Archeologové v čele s Janem Maříkem z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky (AV ČR) se soustředili na místo, které začátkem padesátých let ověřoval archeolog a historik Rudolf Turek z Národního muzea. „Při naší práci jsme s překvapením zjistili, že základy kostela jsou hlubší, než uváděly zprávy ze starého výzkumu. Navíc jsme objevili tři úrovně takzvaných maltových ker. K čemu sloužily, není zatím zcela jasné. Mohla to být místa, kde se připravovala malta k vlastnímu vyzdívání. Není ale vyloučeno, že kry z nějakého důvodu přímo patřily ke konstrukci kostela. Odebrané vzorky malt přinesou při dalším laboratorním výzkumu důležité informace o použitých stavebních technologiích," vysvětlil Jan Mařík.

V sondě se rovněž objevilo několik stop po kůlových jamkách, ale místo bylo poměrně skoupé na keramické nálezy.Moderní systematický výzkum byl v Libici nad Cidlinou zahájen koncem čtyřicátých let. První práce se soustředily na východní část hradiska, kde se objevily pozůstatky osídlení od konce 
8. do počátku 12. století. V této části došlo k odkrytí zbytků výjimečných staveb z 10. století, tedy kostela a knížecího paláce. K tomuto areálu také patřilo i rozsáhlejší pohřebiště. Podle bohaté výbavy 
v hrobech odborníci soudí, že zde byli pohřbíváni příslušníci knížecí rodiny.

Bádání se uskutečnilo 
v rámci evropského projektu „Cradles of European Culture". Úkolu se účastní instituce z osmi evropských zemí 
a jeho cílem je přiblížit společné kořeny evropské kultury a formování jednotlivých identit. Kromě Pražského hradu a Libice se projekt postupně zaměřuje i na další významné lokality spojené se vznikem prvních raně středověkých státních útvarů na našem území.

MILAN ČEJKA