Pár dnů po začátku školního roku jsme informovali o tom, že strážníci jsou upozorňováni na větší počet nalezených injekčních stříkaček ve městě. Znamená to, že se v Nymburce rapidně zvýšil počet uživatelů tvrdých drog? Jaká je ve městě situace v souvislosti s nabídkou drog? I na to jsme se ptali vrchního policejního komisaře Marka Šmída.

Pane komisaři, v září se i na webu Bezpečný Nymburk objevila informace, že bylo hned po začátku školního roku ve městě nalezeno šest injekčních stříkaček. Znamená to nějakou radikální změnu na drogové scéně
v Nymburce?

My jsme tuto informaci samozřejmě také zaznamenali. Věc aktivně řešíme společně s partnery z projektu Bezpečný Nymburk, tj. s městem Nymburk a městskou policií. Do míst, kde byly v minulosti stříkačky nalezeny, je nyní soustředěn výkon služby městské policie a také asistentů městské policie. To jsou osoby původně vedené na úřadu práce, které nyní napomáhají k lepší bezpečnostní situaci v Nymburce. Ráno je můžete spatřit na přechodech, kde zajišťují bezpečnou cestu do škol. Poté je jejich úkolem kontrola vytipovaných veřejných míst, zejména dětských hřišť.

Pojďme si tedy říci, jaká je aktuální drogová situace v Nymburce. Mění se v posledních týdnech či měsících nějak dramaticky?

My se drogové problematice dlouhodobě věnujeme
s tím, že tak jak máme aktuální informace od uživatelů drog a návykových látek, tak je takzvaně „sucho". Když si nyní jako uživatel návykových látek půjdete v Nymburce sehnat nějakou drogu, a bavíme se v zásadě o pervitinu a marihuaně, dvěma nejčastěji sháněnými a užívanými látkami, tak je pravděpodobné, že neuspějete a budete pro ni muset vyrazit za hranice okresu. V letošním roce již máme zpracováno 21 drogových kauz, zajistili jsme šest varen. Naposledy jsme přímo v Nymburce zrealizovali jednoho většího dealera, který nám tady takzvaně rozstřeloval marihuanu a pervitin. 
V současné době slyšíme stesky uživatelů drog v tom směru, že nabídka v rámci města Nymburka je slabší, nicméně jsme realisté a víme, že je pouze otázkou času, kdy se najde někdo další, kdo místo na trhu zaplní.

Spolupracujete nějak s organizacemi, které bojují proti drogám preventivní činností, například vyměňováním injekčních stříkaček či náhražkovými programy? Mluvím o organizacích typu K – centrum.

Policie je z povahy věci represivní složka a jejím úkolem je především postihovat pachatele trestných činů. Na druhou stranu máme i preventivní programy, kde spolupracujeme s vámi naznačenými organizacemi. Např. zvýšený počet nalezených stříkaček jsme operativně řešili s občanskými sdruženími Laxus a Semiramis. Z adiktologického hlediska je určitě přínosem, že se uživatelům například mění injekční stříkačky a podobně, na druhou stranu Národní protidrogová centrála razí nulovou toleranci vůči jakémukoliv drogovému deliktu. Tedy: užívání samo o sobě trestné není, nicméně jakékoliv další nakládání s těmito látkami je postihováno. Ať už trestním zákonem, nebo přestupkovým řádem.

Můžete tedy aktuální situaci přiblížit třeba pomocí statistik?

Obecně se dá z dlouhodobého pohledu říci, že ta situace je prakticky neměnná. Ročně realizujeme přibližně 30 kauz drogového typu. A to je po několik let v podstatě setrvalý stav. Tedy přesněji řečeno, je mírně klesající. Ovšem kde zaznamenáváme vysoký nárůst, to je u přestupkového jednání. Zejména ve spojitosti s řízením vozidla. V tomto ohledu je nárůst řidičů zachycených při řízení pod vlivem návykové látky opravdu brutální. Vysvětlím na číslech: za prvních devět měsíců loňského roku bylo zachyceno 90 řidičů pod vlivem drog, letos za stejnou dobu už 142. Bavíme se o přestupcích. Ta čísla jsou částečně ovlivněna dvěma velkými festivaly, které se konají v Milovicích. Tedy Votvírákem a festivalem Let it roll.

Máte u těch závažnějších drogových deliktů také vazbu na to, jestli jsou pak skutečně 
dealeři u soudu potrestáni?

My máme obecně snahu zachytávat ty vyšší články distribučního řetězce. Je tak 
i nastaveno hodnocení policistů jednotlivých toxi týmů na okresech. Dřív byla praxe taková, že se hodnotili podle počtu zadržených pachatelů. Což mohlo vést k soutěživosti, že se chytal každý drobný distributor. Nyní zastáváme jinou filozofii. Policisté se hodnotí podle toho, jak závažné trestné činy odhalí. Jaké zajistí množství drog. Jak sofistikované úkony na to nasadí. Nejsou tlačeni k tomu pochytat za každou cenu co nejvíce drobných distributorů. Jde nám o ty vyšší články. Co se týče trestů: my máme takřka stoprocentní žalovatelnost. Což je kritérium, při kterém posuzujeme to, zda je spis odeslaný od nás poslán státním zastupitelstvím k soudu. Dovolím si tvrdit, že v drogové oblasti jsme v tomto ohledu bezmála na sto procentech. Výjimečně jednou za rok, za dva nějaký spis neprojde. 
U soudu většinou tyto kauzy bývají odsouzeny. Škála trestů je pochopitelně různá. Od podmíněných trestů až po několikaleté tresty odnětí svobody tzv. natvrdo. Někdy, když se například jedná o prvotní prohřešek, prvotní záchyt, tak se může jednat 
i o podmínečná zastavení.

Vy jste naznačil rozdílný přístup k velkým distributorům a drobným uživatelům. Existuje od policie i rozdílný přístup k tvrdým a měkkým drogám?

Ten rozdíl je definován 
v samotném trestním zákoníku. Po novele trestního řádu došlo k tomu, že jsou tam samotné skutkové podstaty například pro pěstitele kanabinoidních drog a výrobce ostatních drog. V tomto smyslu samozřejmě ano. Nicméně drogová trestní činnost je latentní. Nám tu nestojí zástupy uživatelů tvrdých drog, aby udali svého dealera. Takže na rozdíl od kolegů, kteří pracují například na násilné nebo majetkové trestné činnosti, a kteří jsou vedením urgováni, už aby objasnili tu kterou loupež, tak kolegové na drogovém oddělení si tu trestnou činnost sami vyhledávají. 
A toto bude v rámci celé policie vždy narážet na možnosti kapacitní. Nemůžeme soustředit všechny policisty, aby se věnovali pouze drogám.

Když jsme u toho, jakou roli má drogová trestná činnost v rámci celkové trestné činnosti?

Vyjádřeno čísly, jedná se o relativně malou část trestné činnosti na našem okrese. Nicméně také musíme vycházet z toho, že pachatelé drogových deliktů návazně páchají další trestnou činnost majetkového, případně i násilného charakteru. Odběratelé od dealerů musí často shánět peníze, aby na drogy měli a často jsou to lidé bez stálého zázemí, ekonomicky neaktivní. Kromě myšlených krádeží a loupeží pak může nastupovat 
i mravnostní problematika, například prostituce.