VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Miroslav Horáček: Jako kluci jsme kutali stříbro a hráli si na padělatele mincí

Kolín /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ - Miroslav Horáček je šermíř a milovník historie tělem i duší. Od malička. Skupina historického šermu Páni z Kolína, kterou založil a stále vede, už překročila pětadvacet let své aktivní existence.

5.8.2017
SDÍLEJ:

Miroslav Horáček (uprostřed) v kostýmu hraběte Šporka, v němž bude k vidění i na Kmochově ostrově v Kolíně na historických slavnostech v sobotu 12. srpna.Foto: SHŠ Páni z Kolína

Páni z Kolína vystupují na historických akcích po celém Česku i v zahraničí, pořádají historické slavnosti, hrají v dobových filmech.

S Miroslavem Horáčkem jsme si povídali nejen o tom, jak vypadá léto šermířů v uniformách, ve kterých je někdy pekelné vedro.

Jak jste nejčastěji trávil léto v dětství?

Asi jako většina mých vrstevníků z éry Husákových dětí jsem část prázdnin trávil na různých pionýrských táborech. Nemálo času jsme se sestrou pobývali u dědy v Sánech, ale nejvíc letních dní jsem využíval s kamarády ke hrám v lesích kolem rodných Veltrub a koupání na veltrubském písáku. Byly to moc krásné roky a rád na ně vzpomínám.

Patří vaše vzpomínky i nějakým klukovským lumpárnám?

Už jako kluk jsem zakládal a vedl klučičí party a vymýšlel různé bojovky a výlety. Jednou jsme se snažili kutat stříbro nedaleko Kutných Hor, jindy dobývat české granáty. Vše samozřejmě neúspěšně. V raném dětství jsem rodičům asi nadělal hodně vrásek, když jsem například mašíroval po vesnici s německou puškou nalezenou na půdě nebo když jsem s kamarádem zapálil kousek bažantnice, ve které jsme si hráli na dobu třicetileté války. No, to se občas živějším dětem stává…

To byl největší průšvih vašeho dětství?

Asi nebyl. Větší průšvih nastal, když jsme zkoušeli napodobit středověké padělatele a odlili si z olova repliku nějaké mince. Po čase, když jsem byl brigádničit v Libici nad Cidlinou, nastražil jsem ji do výkopu jedné starší paní, co s námi pracovala. Nikdy nic nenašla, tak jsem jí chtěl nálezem pokladu udělat radost. Bohužel se pak věci odvíjely jinak, než jsem plánoval. Stařenka minci našla a odevzdala vedoucímu archeologických prací. Minci jsem znovu viděl až po roce, na numismatické výstavě  Praze. Byl u ní nápis: „Dílo italského padělateleze šestnáctého století Naleziště Libice. Do slovanské vrstvy renesanční padělek nejspíše propadl myší dírou.“

A co teď v dospělosti?

Teď už na lumpárny není čas. Rád bych se vrátil k psaní, tedy k pokračování knížky Druidovo srdce. Mám také námět na náš další, už třetí amatérský film. Ale to bude asi muset chvíli počkat.

Když zrovna nešermujete nebo se nepotíte v teplém kostýmu barona, co děláte v létě?

Svému koníčku jsem natolik oddaný, že i přes léto, v době vrcholné sezony hradů a zámků, jsem většinu času v mundúru nebo pracuji na scénářích akcí příštích. Za těch pětadvacet let trvání Pánů z Kolína jsem nebyl nikdy na dovolené, ale protože celé léto, v podstatě půl roku, trávíme na hradech, tvrzích, zámcích a dalších historických místech, jsem vlastně na dovolené každý víkend.

Jako třeba dnes ve Zruči nad Sázavou…

Ano, tam jsme na první srpnovou sobotu připravili celodenní program na téma Rudolf II. a jeho doba. Nebude chybět šerm, alchymisté, bubenická show, šerm a střelba z historických zbraní, trochu divadla, hodně dobových tanců a skvělá parta lidí, která se bude snažit, aby se návštěvníkům na slavnostech ve Zruči nad Sázavou líbilo.

A hned další sobotu připravujete historické slavnosti na Kmochově ostrově v Kolíně na téma doba vlády Marie Terezie. Jak pokračují přípravy?

Přípravy na kolínské historické slavnosti jsou vlastně otázkou celého roku. Vždy po skončení jednoho ročníku už sháním zajímavý program, kulisy, rekvizity i finanční spoluúčast na zajištění ročníku příštího. Témata mám připravena do roku 2020, takže pokud někde narazím na zajímavý soubor, interpreta nebo třeba řemeslo, kontaktuji se s ním kvůli budoucímu programu. Letošní slavnosti jsou už samozřejmě připraveny, a to i díky nápadům a píli členů našeho souboru.

Prozradíte nějaké zajímavosti z programu?

Nechci prozrazovat ty nejzajímavější detaily, ale určitě je nač se těšit. Mimo jiné diváci uvidí výrazného kejklíře Hardena, ostravské Divadlo bez střechy, Spolek panstva – dvořany Marie Terezie, taneční a šermířské vystoupení, hady – albíny, vojenský tábor z doby bitvy u Kolína, nová tabla z naučné stezky nebo odlévaní olověných kulí do replik pušek. Kolem šedesáti kostýmovaných účinkujících na jevišti amfiteátru i ve vojenském ležení mezi figurínami vysloužilce, písaře a knížecího páru se vynasnaží, aby byli malí i velcí návštěvníci spokojeni. Určitě k tomu přispěje i tradiční tržiště, katovna, výstava zbraní nebo výuka tanců.

Miroslav Horáček přišel na svět na začátku sedmdesátých let minulého století ve Veltrubech, už dlouhá léta je ale doma v Kolíně. Jeho civilním povoláním je kontrola kvality v oboru strojírenství a elektrotechniky. Ve volném čase se věnuje svým životním zálibám, dějinám a historickému šermu, se kterým začínal už jako kluk. Před pětadvaceti lety založil skupinu historického šermu Páni z Kolína. Je svobodný.

Autor: Jana Martinková

5.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Ilustrační foto
1

Letní projekce nevymizely, promítá se i v zámeckém parku

FOTO: Rodiče kontrolovali, děti odměnili

Sadská - Blíží se závěr prázdnin a v souvislosti s tím uspořádala policie ve spolupráci s Besipem preventivní bezpečnostní akci.

Desetitisíce ukradené v herně našli policisté během hodiny

Čelákovice – Pouhou hodinu se podle policie radovala ze snadno získaných peněz trojice cizinců ve věku od 19 do 37 let, kteří jsou podezřelí z okradení pracovníka herny v Čelákovicích. Eva Hašlová z územního odboru středočeské policie pro Prahu-venkov: Východ v pátek informovala, že k činu, který byl zřejmě předem promyšlený a naplánovaný, došlo během druhého srpnového úterka; dvě hodiny před polednem.

Policie pátrá po dívce z Poděbrad

Poděbrady – Policisté pátrají po čtrnáctileté Anně Bažové z Poděbrad. Naposledy byla viděna doma v úterý večer.

Zlaté ruce krotící železo ocenili radní mistrovským titulem

Praha – Že má kovář Zdeněk Grausam z Úval na Praze-východ zlaté ruce, je známo nejen v širokém okolí. O jeho šikovnosti dobře vědí i filmaři – pro ty již vyráběl třeba zbraně, které se uplatnily při natáčení filmu Bathory. Nebo výstrojní součástky pro natáčení Letopisů Narnie. Z jeho dílny ale pochází také jídelní servis pro seriál Borgiové či třesoucí se kostel do filmu Tma, který vznikl ve spolupráci s Janem Smrkovským. Zdeněk Grausam je ovšem známý i jako fachman, který si poradí s opravami historických unikátů – a věnuje se také opravám sakrálních památek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení