VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Inkluze znamená více peněz, ale i rizika

Zavedení inkluze znamená více peněz pro školy, ale také možná rizika do budoucna. Pohled škol je proto rozporuplný, ty středočeské si na krok vlády spíše stěžují.

16.3.2017
SDÍLEJ:

Škola. Ilustrační foto. Foto: ČTK/KEYSTONE/CHRISTIAN BEUTLER

INDEX DENÍKU
pohledem kraje
46%

OSVĚDČILO SE PODLE VÁS SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ZDRAVÝCH A HANDICAPOVANÝCH DĚTÍ?

Podle 46 procent oslovených panelistů Deníku ze Středočeského kraje bylo zavedenínových pravidel pro inkluzi správným krokem. Opačný názor má zbylých 54 procent, podle nichž se zavádět neměla nebo minimálně ne v současné podobě. Na otázku odpovídali lidé z nejrůznějších profesních oblastí. 

Julie Čechová pracuje jako speciální pedagožka v jedné z pražských základních škol a nová pravidla pro inkluzivní vzdělávání se tak její práce výrazně dotkla. Zejména z hlediska financování, kde vnímá zlepšení. Upozorňuje však i na možná rizika, která se mohou teprve projevit. „Na jednu stranu přibyla administrativa, na druhou stranu se do škol dostává výrazně více peněz na pomůcky pro handicapované děti," konstatovala Čechová s tím, že ne vždy sice stát dodá tolik peněz, kolik by bylo v ideálním případě potřeba, i tak však finanční injekce výrazně narostly.

Zlepšení financování se týká i žáků s poruchami učení

Podobně jako jinde v republice se ani v Praze zatím nedá v běžných základkách sledovat výraznější nárůst počtu žáků s těžkými handicapy. Potvrdil to i zástupce starosty Prahy 5 pro školství Vít Šolle. „Nedošlo k nějakému skokovému nárůstu počtu takových dětí a z důvodu společného vzdělávání mimořádné problémy nenastaly," uvedl.

Zlepšení financování se však týká i žáků s poruchami učení či chování, cizinců nebo dětí ze složitých sociálních poměrů. Podle Čechové by se stát měl zaměřit na potenciální střety zákona s reálnými možnostmi škol.

Větší zodpovědnost se přenáší i na rodiče

„V některých případech, například u výrazných poruch chování s projevy verbální či fyzické agrese, je zařazení handicapovaného žáka až poškozující pro zbytek dětí ve třídě a kvůli takovému spolužákovi je pro ně práce ve škole nepříjemná, neadekvátně náročná a jejich školní úspěšnost může zbytečně klesat," míní s tím, že v takových případech může být přání rodičů v konfliktu se zájmy ostatních žáků.

Větší zodpovědnost se tak přenáší mimo jiné i na rodiče. „Speciální školy zůstávají a bude na odpovědném rozhodování rodičů, škol a školských poradenských zařízení, aby pro každé dítě nalezli správnou cestu," doplnil Šolle.

Čtěte také: Povinná maturita z matematiky bude i na většině odborných škol

V drtivé většině školy zavedení inkluze kritizují

Ve Středočeském kraji se na inkluzi dívají skeptičtěji. Například starosta Kolína, krajský radní a dlouholetý učitel Vít Rakušan od počátku kritizuje rychlost jejího zavedení. „Ve Skandinávii inkluzi připravovali patnáct let. U nás vznikla překotně na politické zadání," míní s tím, že kvůli tomu nebyl dostatečně proškolen pedagogický personál či zajištěny finanční prostředky na asistenty.

Nikoliv myšlenka, ale provedení celé koncepce tak podle Rakušana ve výsledku vedlo ve zhoršení kvality výuky. Stížnosti ze strany škol potvrdil krajský radní pro vzdělávání Jan Skopeček. „Z terénu neslyším moc pozitivní reakce. V drtivé většině školy inkluzi kritizují, a proto si myslím, že byla uspěchána a hlavně neměla být zavedena plošně," uvedl s tím, že v této podobě považuje inkluzi za nedomyšlený a ideologický projekt.

Z odpovědí panelistů
Jiřina Liptáková, učitelka, Mělník
Společné vzdělávání zdravých a handicapovaných tak, jak je zavedené, se podle mě neosvědčilo, i když vždy záleží na tom, jaké má dítě postižení. 

Miroslava Dobsová, strážník, Neratovice
Pokud jde o děti mentálně postižené, tak se to podle mě neosvědčilo. Jiná situace je s dětmi, které jsou postiženy jen lehce fyzicky. 

Miloš Přibyl, učitel, Příbramsko
Ano. Ale pouze částečně, případod případu. Nemá dostatečnou finanční a personální podporu ze strany státu, aby mohlo být realizováno v dostatečné kvalitě. 

Autor: Petr Schreib

Osvědčilo se podle vás společné vzdělání zdravých a handicapovaných dětí?

20%
80%

Hlasovalo: 2589

Anketa byla ukončena

16.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nymburské Gymnázium Bohumila Hrabala se zapojilo i letos do mezinárodního projektu EDISON.
19

OBRAZEM: Projekt EDISON učí studenty toleranci

Příběh legendární výsadkové operační skupiny Silver A znovu ožil v neděli v Senicích. Pietní a vzpomínková slavnost Pocta statečným připomněla 75. výročí úspěšného působení skupiny v okupované vlasti, ale bohužel i její tragický konec.
24

OBRAZEM: Vzpomněli na výsadkovou skupinu Silver A

Za borůvkami nemusíte do lesa, můžete je mít i na balkóně

Jejich plody jsou větší než jejich příbuzných odrůd z lesa, na keřích rostou v celých trsech, takže úroda je mnohem snazší a rychlejší, a jejich chuť si s těmi lesními v ničem nezadá. Řeč je o kanadských borůvkách, které si v pohodlí můžete vypěstovat na zahradě nebo i doma na balkoně a jejich sladké bobule budete mít na dosah ruky.

Na tábor už se těší skauti z nymburského Krahujce

Nymburk - Týmová spolupráce, zručnost, samostatnost, to vše jsou vlastnosti, které u dětí rozvíjejí tradiční skautské tábory. Nezbytnou součástí je pobyt v přírodě, kde děti stráví celých čtrnáct dní. Na tradiční skautské tábory vyjedou i letos oddíly nymburského skautského střediska Krahujec.

Filmaři točí v našem regionu scény z války i pohádky

Nymbursko /FOTOGALERIE/ - Zahraniční i české filmové a televizní produkce mají zažité lokality, ve kterých vždy najdou potřebné kulisy ke svým filmovým scénám. A to bez ohledu na dobu, ve které se děj odehrává. Například bývalé vojenské prostory u Milovic se často objeví ve válečných scénách, nedávno se na tomto místě točila i bitva z dob povstání sedláků. Mělnická nemocnice se zase stala kulisou pro příběh o lásce, který nese název Májová romance doktora Mráze. Boleslavská věznice si zahrála v americkém velkofilmu Mission Impossible: Ghost Protocol, nebo dramatu Lidice.

OBRAZEM: Dechovka přilákala na kolonádu i mladé

Poděbrady - První ročník festivalu dechové hudby s názvem Hudbou k srdcím se konal na poděbradské kolonádě. Zahajovací koncert patřil těm nejpovolanějším, Městské hudbě Františka Kmocha z Kolína.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies