Dřevěný muž: boj s vodou, hladem, žízní, větrem, asfaltem i kamenitou cestou

Jiří Macek při cyklistické části 30. ročníku triatlonu Dřevěný muž. Autor: Tomáš Stránský

24.6.2012 23:46

Český ráj /FOTOGALERIE/ - Otázka, kdo byl nejvíce v sobotu dřevěný, má mnoho odpovědí. Bezesporu to byl Martin Polesný. Z jeho výkonu byl dřevěný ale každý, kdo ho pozoroval. Ale jinak v tu sobotu zdřevěnělo 126 mužů a 5 žen. Celkem 131 závodníků se totiž vydalo na mnohahodinový triatlon Dřevěný muž.

FOTOGALERIE

Martin Polesný dobíhá do cíle 30. ročníku triatlonu Dřevěný muž.

Jiří Macek v cíli 30. ročníku triatlonu Dřevěný muž.

Dalších 6 fotografií

Závodu, který v okruhu triatlonistů má obrovský věhlas. Tam, v Českém ráji, na sportovce čekal kilometr plavání, 110 kilometrů na kolem a 13 kilometrů běhu.

Tahle jedna z nejvěhlasnějších triatlonových akcí v širokém okolí není pravým závodem. Závodem, kde se rozdávají za nejlepší výkony poháry, vysoké peněžní odměny, věcně ceny v podobě luxusních automobilů. Tahle akce znamená, že každý, kdo dorazí do cíle, dostane čtvrtku kuřete, tričko a diplom. Abych nezapomněl - i čaj a pivo. Není vyhlášen první, ani druhý. Nicméně každý z té masy startovního pole chce vyhrát. Chce porazit soupeře, kolegu, kamaráda. A když se to nepodaří, chce vyhrát alespoň sám nad sebou. Porazit sám sebe. Zkrátka být dřevěný. Ten titul má váhu.

O tomhle ten závod je. I když se v cíli, na louce v u autokempu v Příhrazích, výkony rozebírají dlouhé hodiny, stejně nakonec vítězí každý. Každý, kdo se vrhne do vody v písečáku Ploukonice. Každý, kdo odjede v lesích kolem rekreačního střediska Branžež na Mnichovohradišťsku čtyři předlouhé okruhy, každý, kdo z Příhraz doběhne k Podvyskeřskému mlýnu a zpět.

V sobotu proletěla tímhle závodem nezávodem doslova jako raketa především trojice borců, nad jejichž výkonem se tajil dech. Jen si to vezměte - plavali za 15 minut, na kole těch 110 kilometrů ujeli za 2 hodiny a 48 minut. A 12 až 13 kilometrů (kdo to vlastně ví…) běželi za rovných 50 minut. V cíli byl první Martin Polesný (3:55:21). Pouhých šest vteřin zaostal Pavel Krásný (3:55:27), třetí doběhl jeho bratr Petr Krásný (3:58:00).

Za nimi pak už bojovaly s vodou, kolem, větrem, hladem, žízní, asfaltem i hrbolatou lesní cestou mraky dalších. Třeba první žena Miroslava Benešová vše zvládla za 5 hodin a 16 minut.

Bezesporu největší obdiv si vysloužil, a na potlesku v cílové rovince to bylo znát, zakladatel závodu a jeho pořadatel Jan Patočka. Ve třicetileté historii závodu tenhle šestašedesátník chyběl jen jednou. Vždy vše připraví, zorganizuje, těsně před startem se svlékne do plavek a pak odjede celý závod. Letos opět za skvělých 6 hodin a 8 minut. „Jsem spokojen. Já jsem vždy spokojen," řekl v cíli Jan Patočka.

Už mnohokrát říkal, že tenhle závod příští rok nebude pořádat. Když však vidí nadšení kamarádů, jde do toho znovu. „Tenhle závod vznikl pro to, že jsme se jako horolezci vyhecovali a udělali první ročník, no a pak to jelo každým rokem znovu. Za rok se už nic konat nebude. I když, třeba se nechám umluvit," naznačil, jak to bude za rok, Jan Patočka.

A můj Dení(č)ek, který jsem vám nabízel v každém pátečním Deníku, a který směřoval k mému trénování právě na tento závod, bude mít tento pátek závěrečnou tečku. V něm vám popíšu mé pocity. Pocity, které se dají nazvat mnoha způsoby - obavy, strach, euforie, beznaděj, naděje, vyčerpání. A kdo by nechtěl čekat do pátečního vydání Deníku, může si výsledky najít na webové adrese www.homh.cz.

Ten závod jsem dokončil. Když jsem proběhl cílem, na světelné tabuli svítil čas 5 hodin 9 minut a 51 vteřin. Zvítězil jsem. A cítil jsem se vítězně stejně jako všech 127 závodníků, kteří tenhle triatlon pokořili. Všichni jsme se stali dřevěnými muži (i ženy).

Díky, Jane Patočko, díky kamarádi.

Čtěte také:

Máte-li chuť, napište autorovi na e-mailovou adresu: jiri.macek@denik.cz, co si o dení(č)ku, o jeho běhání myslíte? Můžete mu poradit, můžete mu vyčinit, můžete takřka všechno. Prostě napište, co vás napadne. Autor se na vaše myšlenky těší…

Autor je šéfredaktorem Deníku, region Praha + střední Čechy

Autor: Jiří Macek