O odhalení pamětní desky se zasloužil v létě založený Královéměstecký okrašlovací spolek. „Karel Kněžourek se 
k Městci hlásil i v dobách, kdy působil jinde. Některé své články podepisoval pseudonymem Karel Městecký," uvedl při slavnostním odhalení Vlastimil Osoba, člen Okrašlovacího spolku.

Akce se zúčastnil i pravnuk Karla Kněžourka Jan Hrdina, který žije v Krásném Dvoře na Lounsku. „Naposledy jsem se setkal 
s odkazem pradědečka při výstavě v roce 1972. Považoval jsem tuto kapitolu v naší rodině za uzavřenou a nyní mě překvapili organizátoři 
z Městce," usmíval se pravnuk slavného přírodovědce.

Podrobnosti o osobnosti Karla Kněžourka čtenáři naleznou v boxu u článku. Samotného odhalení pamětní desky se zúčastnily i děti ze základní školy. Požehnal jí farář a v rámci akce byla připravena malá výstava s publikacemi a články Karla Kněžourka. Okrašlovací spolek nechal vyrobit i kalendáře s Kněžourkovým portrétem na příští rok.

Mluví se i o dalších možnostech v souvislosti s odkazem této významné osobnosti. Například o vybudování naučné stezky, pojmenováním ulice u školy, či dokonce pojmenováním samotné základní školy po městeckém rodákovi.

Tedy: Nymburk má svého Hrabala, Lysá Bedřicha Hrozného a Městec Králové Karla Kněžourka!

KDO BYL KAREL KNĚŽOUREK

Karel Kněžourek (1857-1920) – rodák z Městce Králové, významný český ornitolog, učitel a přírodovědec. Patřil k pilné a skromné generaci českých venkovských kantorů společně např. s J. Musílkem, V. Čapkem. 
V Městci Králové prožil dětství a mládí a v letech 1877-1882 zde působil jako podučitel na pětitřídní obecné škole. Poté působil 10 let jako správce jednotřídní školy v Litošicích, 15 let jako řídící učitel na dvoutřídní škole ve Starkoči a od r. 1909 do konce života jako definitivní řídící učitel na pětitřídní obecné škole ve Žlebech.

K Městci Králové se vždy hlásil. Publikoval přes pět set článků v přírodovědných časopisech a jedním z používaných pseudonymů byl i Karel Městecký. Články publikoval v letech 1882-1912 v lesnickém a mysliveckém tisku, ale i časopisech Vesmír, Příroda, Mladý čtenář. Byl korespondentem ornitologických věstníků „Ornitologisches Jahrbuch" a" die Schwalbe".

Většina jeho děl nebyla nikdy publikována, zůstala pouze v rukopisech např. „Analytický klíč k určování středoevropského ptactva se zřetelem na ptactvo zemí korunu české" „Z dějin české ornitologie" nebo „Ornis Bohemiae".

Jeho celoživotní dílo „Velký přírodopis ptáků" ve dvou dílech vydalo Koberovo nakladatelství v Praze jako textový doplněk samostatného atlasu velkých barevných tabulí z tehdy nejznámějšího díla Naumann-Hennicke „Natutgeschichte der Vogel Europas".

Karel Kněžourek byl člověkem skromným a pilným. Vzešel z prostých poměrů a svou lidskostí, smyslem pro spravedlnost i humor si získal uznání a respekt mezi žactvem a svými spoluobčany.

Karel Kněžourek zemřel 3.11. roku 1920 ve Žlebech a byl pochován jeden den před svými 63. narozeninami na malém hřbitůvku v nedalekých Markovicích.