Miloš Forman se narodil 
v roce 1932 v Čáslavi. Za války přišel o oba rodiče, jako sirotka se jej ujala rodina ředitele místní plynárny.

Po válce Forman nastoupil do výběrové internátní školy pro válečné sirotky v Poděbradech. „Překvapilo mě, kolik žáků školy pro sirotky má tátu i mámu. Bylo tu sice pár mladíků, kteří za války ztratili rodiče jako já, ale spousta z nich měla za otce ministry, diplomaty, staropražskou smetánku, ale i vysoké komunistické funkcionáře," líčí režisér svá školní léta v Poděbradech.

Vysvětlení bylo prosté. Návrh na zřízení školy pro chlapce, které poznamenala válka, tehdy přivítaly všechny politické strany a předháněly se, kdo škole poskytne více příspěvků a dotací. Ředitel si tak mohl dovolit vybírat z vynikajících pedagogů. Vznikla tak nejlepší střední škola v zemi, kam se nová komunistická i stará kapitalistická elita ruku v ruce snažily protlačit mezi sirotky i své ratolesti. Mladému Formanovi se zde proto dostalo výborného vzdělání. A nejen to. Ve škole poznal i své celoživotní přátele – filmaře Ivana Passera a budoucího dramatika a prezidenta České republiky Václava Havla. Jeho spolužáky byli i bratři Mašínové – synové protinacistického odbojáře Josefa Mašína a později zakladatelé antikomunistické ozbrojené skupiny operující 
v letech 1951 až 1953 na území komunistického Československa.

Kvůli kázeňskému přestupku, kdy byl Forman po únorovém převratu jedním profesorem obviněn ze zesměšňování komunistické strany, však musel závěrečný rok střední školy absolvovat na gymnáziu v Praze.

Později mu učarovalo divadlo a v 60. letech i film. Po několika filmech natočených 
v Československu dostal v roce 1967 povolení vycestovat do USA, kde měl nabídku na točení dalšího filmu. Po okupaci naší země v roce 1968 se Formanův pobyt v Americe stal emigrací.

Po komerčním neúspěchu filmu Taking Off začínal Forman znovu od nuly. Přestěhoval se do Hotelu Chelsea a někdy přežíval údajně jen za dolar denně, o plechovce chilli con carne a láhvi piva. Na návrat do Československa však nepomýšlel, a když mu vypršela smlouva s Universalem a s ní i možnost pobývat nadále v USA jako československý občan, stal se emigrantem. „Čekal jsem na nabídku, která změní můj život, a mezitím jsem bral všechno, z čeho mohl být aspoň gratis oběd," vzpomíná.

Druhou šanci natočit svůj americký film dostal Forman až v roce 1974, kdy mu mladý herec Michael Douglas a nezávislý producent Saul Zaentz nabídli režírovat filmovou adaptaci románu Kena Keseyho Přelet nad kukaččím hnízdem. Jak Forman později zjistil, tento osudový námět mu s nabídkou spolupráce poslal již v 60. letech Michaelův otec Kirk Douglas, ale zásilku nejspíše zabavila státní policie, takže se k němu nikdy nedostala. Snímek Přelet nad kukaččím hnízdem (1975) se stal kasovním trhákem a získal Oscary ve všech hlavních kategoriích.

Do Prahy se vrátil na začátku 80. let s povolením natáčet později slavného Amadea. Práce na filmu samozřejmě probíhaly pod dohledem tajné policie. Snímek byl nakonec nominován na Oscara v jedenácti kategoriích, přičemž osm nominací proměnil ve zlatou sošku.

Od té doby natočil několik pozoruhodných filmů včetně skandalizovaného Larryho Flynta. Nyní žije se třetí ženou Martinou a jejich dvojčaty ve Státech.

(s využitím milosforman.com)