VYBRAT REGION
Zavřít mapu

SERIÁL: Historie Nymburka: Z knihy Michala Plavce

Díl 1. – První stopy člověka: Těžko asi dnes někdo zjistí, kdy na ostroh nad meandrovitou řekou, která až později dostala jméno Labe, vstoupila poprvé lidská noha. Tento kout země, který teprve o několik tisíc let později získá jméno Nymburk a stane se městem, byl tehdy porostlý neproniknutelným lužním lesem a člověk teprve hledal cesty a stezky, jak jím projít dál k řece, nebo naopak od řeky do vnitrozemí.

2.3.2009
SDÍLEJ:

Publicista Michal PlavecFoto: Deník/Lukáš Trejbal

A zrovna u nymburské ostrožny, které bude později dominovat děkanský kostel sv. Jiljí a do povědomí vejde jako Kostelní náměstí, zjistil, že se v těchto místech dá vodní tok snadno překročit. Význam místa a brodu podtrhli předci ještě více tím, že na ostrohu nad řekou si vystavěli opevněné sídlo. Tím jsme v několika větách popsali, jaké okolnosti mohly předcházet prvnímu soustavnému osídlení lokality pozdějšího královského města. Ještě než budeme pokračovat v dalším vyprávění, vrátíme se přeci jenom o nějakých dvě stě milionů let nazpět, do období středních druhohor, kterému se jinak říká jura. Tehdy se totiž začala pozvolna utvářet krajina, jakou známe dnes.

Široko daleko, kam až oko dohlédne, se rozlévalo druhohorní moře. Pouze občas se objevil nějaký ostrůvek jako třeba dnešní vrchy Chotuc, Oškobrh, Semická nebo Přerovská hůra. V hlubinách tohoto jurského moře dováděli mořští ryboještěři ichtyosauři, draví mořští plazi plesiosauři, před nimiž si zřejmě nebyla jistá žádná ryba, šestimetrové ještěrky tanystropheus, druhohorní praprapředci současných krokodýlů a mnoho jiných větších či menších zástupců fauny. Občas se vyskytnou v opukových usazeninách otisky plavuní, přesliček nebo sekvojí, převažují ovšem mlži, plži, raci, hlavonožci, ramenonožci a někdy také nalézáme otisky ryb.

Na malých ostrůvcích, řídce roztroušených ve vodách druhohorního moře, žili nejspíše býložraví ještěři rodu Iguanodon, alespoň pokud tak můžeme soudit z nedávného unikátního nálezu stehenní kosti příslušníka tohoto rodu na Kutnohorsku.

Přelom jury a nejmladší fáze druhohor, křídy, byl významný i z jiného důvodu. Původní prakontinent zvaný Pangea, se totiž začal rozdělovat, až se někdy před 141 až 65 milióny let definitivně utvořily zárodky prazákladů dnešních kontinentů, Laurasie a Gondwana. Dinosauři začali houfně vymírat, snad následkem srážky Země s velkým meteoritem, a vznikají první primáti.

Vývoj těchto nových druhů přetrvává celé Třetihory, tedy v době před 65 až 3,5 milióny lety, na jejichž konci se květena i zvířena svou podobou již blíží té, kterou známe ze současnosti. Podobně je tomu také s pevninou a oceány. Původní subtropické klima dnešní Evropy se zřetelně ochlazuje. Na konci Třetihor již převládá v našem podnebném pásu chladné počasí až se úplně ochladí na počátku dalšího geologického útvaru, který vešel ve známost pod jménem Čtvrtohory. Objevují se první neandrtálci a z člověka vzpřímeného, Homo erectus, se vyvíjí dnešní druh člověka, Homo sapiens. První stopy člověka v Čechách se objevují v nejmladší fázi čtvrtohor, pleistocénu, kterému archeologové a historici přisuzují období před 1,7 miliónem let až deseti tisíci lety, tedy 8000 lety před změnou letopočtu. V okolí Nymburka byly v minulosti, zejména při regulaci Labe a výstavbě silnic, nalezeny pozůstatky čtvrtohorních zvířat jako mamuta, srstnatého nosorožce a pratura. K relativní hojnosti nálezů došlo v okolí Všechlap a Bobnic.

2.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Nymburk zažil bitvu z I. světové války.
37

Milovice čeká velká rekonstrukce bitvy u Zborova

Nymburské Gymnázium Bohumila Hrabala se zapojilo i letos do mezinárodního projektu EDISON.
19

OBRAZEM: Projekt EDISON učí studenty toleranci

OBRAZEM: Vzpomněli na výsadkovou skupinu Silver A

Senice - Příběh legendární výsadkové operační skupiny Silver A znovu ožil v neděli v Senicích. Pietní a vzpomínková slavnost Pocta statečným připomněla 75. výročí úspěšného působení skupiny v okupované vlasti, ale bohužel i její tragický konec.

Za borůvkami nemusíte do lesa, můžete je mít i na balkóně

Jejich plody jsou větší než jejich příbuzných odrůd z lesa, na keřích rostou v celých trsech, takže úroda je mnohem snazší a rychlejší, a jejich chuť si s těmi lesními v ničem nezadá. Řeč je o kanadských borůvkách, které si v pohodlí můžete vypěstovat na zahradě nebo i doma na balkoně a jejich sladké bobule budete mít na dosah ruky.

Na tábor už se těší skauti z nymburského Krahujce

Nymburk - Týmová spolupráce, zručnost, samostatnost, to vše jsou vlastnosti, které u dětí rozvíjejí tradiční skautské tábory. Nezbytnou součástí je pobyt v přírodě, kde děti stráví celých čtrnáct dní. Na tradiční skautské tábory vyjedou i letos oddíly nymburského skautského střediska Krahujec.

Filmaři točí v našem regionu scény z války i pohádky

Nymbursko /FOTOGALERIE/ - Zahraniční i české filmové a televizní produkce mají zažité lokality, ve kterých vždy najdou potřebné kulisy ke svým filmovým scénám. A to bez ohledu na dobu, ve které se děj odehrává. Například bývalé vojenské prostory u Milovic se často objeví ve válečných scénách, nedávno se na tomto místě točila i bitva z dob povstání sedláků. Mělnická nemocnice se zase stala kulisou pro příběh o lásce, který nese název Májová romance doktora Mráze. Boleslavská věznice si zahrála v americkém velkofilmu Mission Impossible: Ghost Protocol, nebo dramatu Lidice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies