Co vy konkrétně máte v Botaniku na starost?

Pracuji v oddělení marketingu, speciálně se starám o historickou vesničku, organizuji doprovodný program, řemeslníky a další pravidelné hosty a starám se i o propagaci. Je to různorodá práce, žádný sterotyp, člověk se nenudí.

Tak to máte v malíčku, co je v historické vesničce nového…?

Letos se tradiční řemeslníci jako dráteník, hrnčíř, mýdlař a další rozšíří o tři úplně nové. Brusiče kamenů, zlatníka a koželuha.

Po těch byla poptávka?

Byl to výběr majitelů, ale lidé se konkrétně po koželuhovi ptali. Mají i zbrusu nové dílničky. Přibyly také dvě nové občerstvovny, menší hodovní síň a ochutnávka. Nejsou takového rozsahu, poslouží k rychlému občerstvení, aby se dal lépe zvládat nápor lidí.

Ten musí být velký.

Ročně se tady obrátí zhruba 55 tisíc lidí a to číslo stále roste. Největším magnetem jsou sobotní slavnosti s programem, ale obsazeno je i v týdnu. To sem zase hodně jezdí školy. V lednu už jsme měly objednaný školami květen i červen.

Co vy sama máte ze zdejších pochutin nejradši?

Já? Opečené brambory s bylinným máslem.

Fakt? A co návštěvníci?

Hodně keltské palačinky s tvarohem a z nápojů pak středověké pivo a medovinu.

Ty se u vás přímo vyrábějí?

Pivo ne, medovina ano.

Zvládá vůbec Botanicus všechno vyrábět, nebo máte partnery?

Na některé věci ano.

Kdo vlastně chodí s novými nápady, které máte v programu?

Majitelka, paní Dana Hradecká a Malcolm Stuart, s nímž Botanicus zakládala.

Jak to funguje mezi vámi, v zákulisí?

Jsme dobrá parta, prostě taková rodina.

A co třeba řemeslníci?

Ty si sem zveme. Někteří už k nám jezdí pravidelně. Ti, co se osvědčí a jezdí sem rádi, hledáme ale i nové. Za některými hosty lidé vyloženě jezdí.

Opravdu?

Třeba kejklíř Vojta, ten je hodně oblíbený u dětí. Hodně navštěvovaná je i slavnost, když sem přijede dobová kapela Péro za kloboukem. Lidé si i volají dopředu, jsou zábavní.

Jezdí sem také celebrity?

Ano. Třeba ve středu tady byla miss Kateřina Stočesová.

Něco natáčela nebo fotila?

Ne, přijela jen tak na výlet. Není to výjimka, jezdí sem třeba už pravidelně někteří herci jako Mário Kubec nebo Hana Maciuchová. Prostě si sem přijedou odpočinout.

V Botaniku máte speciální platidlo, groše. Jak to funguje, neztrácí se, nenechávají si je lidé na památku?

Ano, s tím se i počítá, není pravidlem, aby návštěvník groše vracel, takže se musí neustále dělat nové.

Historická vesnička s řemesly i zahrady jsou venku. A co když prší?

To návštěvníky neodradí, buď jdou do hodovny nebo do dílniček a je to vyřešené.

Kterou sobotní slavnost máte vy osobně nejradši?

Slavnosti květin a čaje. To je pohoda, návštěvníci si mohou vzít čaj, posadit se na zahradě a relaxovat. Ta bývá také nejnavštěvovanější.

Opravdu? To bych odhadla spíš ty šermířské nebo o zbraních…

Ne, nejvíc láká Den koně a hned za ním slavnosti čaje.

Co děláte, když se tady rodičům ztratí dítě?

To se nám ještě nestalo (smích). Vždycky se najdou.

Teď všetečnou otázku. Umíte vy sama ručně vyrábět třeba mýdlo, nebo svíčky? Prostě to, co se tady lidé učí dělat?

Ano, ze začátku jsem tady i provázela, takže jsem měla možnost si to zkusit. Kromě drátování a hrnčířství zvládám všechno.(smích)

EVA GOLDMANOVÁ pracuje v Botaniku v Ostré už pět let. Začínala jako průvodce, nyní pracuje v oddělení marketingu a stará se o program historické vesničky i propagaci. Pochází z Lysé nad Labem, je jí 26 let, je svobodná. Vystudovala gymnázium, potom jazykovou školu v Praze – němčinu. „Práce mě baví, není to stereotyp, jsme tady jako rodina,“ tvrdí.