Holatka: Sezona byla strašně těžká

Postoupili jste o soutěž výš, čímž jste splnili předsezonní cíl. Budete tedy jistě hodně spokojený, že?
Spokojený jistě jsem. Maximálně spokojený bych byl, kdybychom postoupili z prvního místa.

Vybojovali jste druhé místo i přes to, že na jaře nebyly vaše výkony ani výsledky nijak oslnivé.
Naše umístění není až tak podstatné. Důležité je, že tato sezona byla strašně těžká a přes všechno co se stalo a odehrálo, hráči pochopili, že fotbal hrát umí a ve druhé polovině jarní části soutěže předváděli opět fotbal, který se snažíme produkovat již  jeden a půl sezony.

Těsně před začátkem jarní části sezony jste museli řešit problémy uvnitř mužstva. Na týmu to zanechalo stopu po psychické stránce. Co se vlastně stalo?
V každém řádně fungujícím oddíle je hierarchie následující: kvalitní výbor, který rozhoduje, a jemu podřízený trenér zodpovědný za vedení týmu, jeho předváděnou hru a výsledky. A tým je výkladní skříní celého oddílu. Nikde, zdůrazňuji nikde nefunguje systém, že  funkcionář nebo hráč si na základě překročení určitých mantinelů diktuje pod kým chce nebo nechce hrát. Toto je začátek konce úspěšného mužstva. Je jenom dobře pro poděbradský fotbal, že nové vedení oddílu Bohemia Poděbrady  samo dospělo k těmto závěrům.

Vám také pomohlo, že soupeři za vámi ztráceli body. Je to tak?
Je to jinak. Jsem přesvědčen, že je to obraz soutěže. Pakliže by  nedošlo k danému excesu, určitě jsme hráli o první místo. Příkladem jsou právě Klecany, které sice nepředváděly kdoví jaký fotbal, ale po celou sezonu si udržely výkonnost na určité úrovni bez velkých poklesů formy.

Mužstvo se postupně zvedalo k lepším výkonům i výsledkům. Kde nastal obrat?
Ve fotbale je  stejně jako v ostatních sportech velmi důležitá psychika. Na druhou stranu v našem případě jsem naprosto přesvědčen, že výkonnost mužstva by šla nahoru daleko dříve, ale k již nastíněné záležitosti se přidaly problémy se zraněními klíčových hráčů.
Takže z klíčových hráčů sestavy táhly ve většině zápasů svojí formou mužstvo za výsledky velký dříč kapitán Honza Jirásek a levý krajní obránce Jirka Voříšek. Oba potvrdili jarní formu v rozhodujícím domácím zápase proti Dlouhé Lhotě, kde vstřelili naše branky.

Asi vám také nesedělo to, že s vámi soupeři většinou pouze bránili, že?
V loňské sezoně jsme zvítězili na jaře z patnácti zápasů jedenáctkrát, dvakrát remizovali a dvakrát prohráli. V pohárovém utkání jsme vyřadili Kutnou Horu. Od podzimu nás každé mužstvo znalo a podle toho přizpůsobilo hru. Vše bylo zavřené prakticky v každém zápase, jak v zápasech venku, tak především v domácích zápasech. A to i mužstvo Benešova, které u nás hrálo ze zavřené obrany jenom na brejky. Dokonce jsem na jaře zaznamenal v několika zápasech snahu soupeřů předvádět naši hru.

Vše se obrátilo v dobré i díky Českému poháru. V těchto zápasech hráči zjistili, že fotbal hrát umí. Následné utkání v Benešově definitivně rozhodlo o tom, že jsme v devíti utkáních po sobě neprohráli sedmkrát mistrovské utkání a dvakrát pohár.

V patnácti utkáních jste nedostali žádný gól. To přesně polovina. Tato bilance vás určitě musí hodně těšit, je to tak?
Jsem přesvědčen, že bilance mohla být úspěšná ještě ve více utkáních, kdyby nedošlo k nastíněným událostem.

I díky tomu jste dostali bezkonkurenčně nejméně branek v celé soutěži. Na druhou stranu pro vás nehovoří příliš dobře statistika vstřelených branek. Čím to?
Vstřelené branky jsou zase záležitostí  předešlých otázek a k tomu je  potřeba  dodat, že v našem útoku nastupovali převážně oba osmnáctiletí mladíci Roman Herzán a Ondřej Puk. Tito dva chlapci mají fotbal před  sebou  a když budou dávat fotbalu  maximum, ještě o nich hodně uslyšíte.

Nyní je sice fotbalové volno, ale vy už jistě přemýšlíte o složení týmu pro další sezonu. Dojde k výrazným změnám v kádru?
Především bych rád, aby kádr zůstal pohromadě. Všichni hráči se dali do pořádku po zdravotní stránce, byli k dispozici pro letní přípravné období a následně pro podzimní část soutěže. Samozřejmě bych rád mužstvo posílil minimálně o jednoho kvalitního hráče.

Na závěr bych rád všem hráčům bez rozdílu poděkoval za to,  jak se dali dohromady i po špatných zápasech. Rvali se až do posledního zápasu a nakonec to pro Poděbrady zvládli. Posunuli fotbal v Poděbradech tam, kam jistě patří a zato jim patří velký obdiv a poděkování.